Před týdnem se Ručinský dohodl na ukončení angažmá ve Spartě, od té doby s médii nekomunikoval. Váhá, co dál: "Jde o to, jestli úplně neskončím. Pořád zvažuju pro a proti."
Jaká ta pro a proti jsou?
Přemýšlím, jestli bych mohl ještě někomu pomoct. Nechci si nic nalhávat, bude mi čtyřicet a věk je znát. Na druhou stranu mám hokej rád, končit se mi ještě nechce.
Pokud byste se rozhodl pokračovat...
Pak by přicházel v úvahu jedině Litvínov.
Čtete rádi idnes.cz?Dejte nám svůj hlas v anketě Křišťálová lupa. Hlasujte ZDE |
Údajně vás lákal i plzeňský manažer Martin Straka.
Se Stráčou jsem se bavil, ale řekl jsem mu totéž: Buď skončím, nebo půjdu do Litvínova.
Přemlouvají vás tamní patrioti Robert Reichel a Jiří Šlégr?
S klukama mluvím často a poslední týden ještě častěji. Ale zatím jsem jim nemohl říct nic konkrétního.
Do kdy byste se chtěl rozhodnout?
Nikdo na mě netlačí, aby to bylo zítra nebo pozítří. Ale samozřejmě nemůžu váhat dlouho. Od neděle jsem nebyl na ledě, sice se udržuju na kole, ale nelze čekat, až mi fyzička spadne na nulu. Pokud budu hrát, měl bych do toho skočit co nejdřív.
Je pravda, že při rozhodování berete v potaz i reakce litvínovských fanoušků, kteří vám nemohou přijít na jméno kvůli působení ve Spartě?
Je mi jasné, že by to pro mě nebyla jednoduchá situace. Ale abych koukal jenom na tohle, to ne. Kdybych tam šel, tak vím, co mě tam bude čekat.
Přinejmenším rozpačité přijetí, spíš ovšem pískot a nevole publika.
Bude to složité, ale co nadělám? Pískali na mě i v létě při rozlučkové exhibici Roberta Reichla s Jirkou Šlégrem, pískali by na mě asi i za deset let. Já nikomu nic nevyčítám, beru to tak, jak to je.
Zato vedení Litvínova o vás hodně stojí. Potřebuje sehnat do kabiny uznávaného lídra. Těší vás zájem mateřského klubu?
Určitě, jsem moc rád, že jsem dostal tuhle možnost. Už nemám na to, abych mužstvo na ledě táhnul, ale nějaké zkušenosti předat můžu.
Dlouhodobě žijete v Praze, i kvůli tomu jste hrál ve Spartě. Nevadilo by vám najednou dojíždět dvě stě kilometrů denně?
Jednoduché by to nebylo. Ale v případě nutnosti bych mohl třeba přespat u mámy, dá se to řešit. Nějak bych to zvládl.
Papírově máte pořád smlouvu se Spartou. Jak jste se domluvil s manažerem Petrem Břízou na řešení situace?
Dohodli jsme se, že až se rozhodnu, zavolám Břízkovi a budeme to řešit. Rozhodně to však není o penězích, ty nehrají v mé situaci roli.
Dosud jste byl zvyklý na rytmus zápas - trénink - rozbruslení - zápas. Co jste dělal v prvním týdnu bez hokeje?
Nic světoborného. Pořešil jsem pár věcí, na které jsem při hraní neměl čas. Ale hlavně jsem si potřeboval nějakým způsobem vyčistit hlavu.
