"Všechna vyšetření dopadla dobře. V sobotu nebo v neděli půjdu na zimák a měl bych začít s bruslením. Pak budou brzy následovat zápasy," řekl včera útočník New Jersey v rozhovoru pro MF DNES.
Turnaj ve Vancouveru začne za necelé tři týdny. Budete po těch 14 dnech marodění ve formě?
Nebojím se. Není to poprvé, kdy se vracím po zranění, a těch 14 dní zase není tak dlouhá doba. Musím pár dní trénovat, abych byl zpátky v kondici. Ale ještě je čas. Už teď mám za sebou tři dny, kdy jsem doma šlapal na kole, teď začnu na ledě. Nejde ale přesně odhadnout, kdy se vrátím k zápasům.
Třeba naopak pomůže, že jste si teď na dva týdny odpočinul.
No, já měl toho odpočinku v sezoně až moc (Eliáš kvůli operaci nestihl start ročníku). Ale je fakt, že program je kvůli olympiádě opravdu hodně nabitý. New Jersey zbývá před hrami osm zápasů a myslím, že brzy naskočím. Cítím se lépe a je dostatek času, abych se dostal do herní pohody.
Přitom po srážce s coloradským Wilsonem jste ležel na ledě a nehýbal se. Díval jste se zpětně na ten incident?
Díval a musím říct, že to bylo nešťastné a vůbec nešlo o nějaký zákeřný zákrok. Soustředil jsem se na hráče, který jel za mnou, a chtěl poslat puk do útočného pásma, jenže nečekal jsem, že by mě mohl odjinud někdo trefit. Neměl jsem přehled. A tak ani nečekám nějakou omluvu.
Následky jste však měl, že?
Hlavně první dny. Bolela mě hlava, bylo mi nevolno. Měl jsem dny, kdy jsem se cítil v pohodě, najednou přišel den, kdy hlava bolela. To se mi nikdy nestalo. Člověk je z ničeho nic bez energie a necítí se sám sebou.
Navíc manželka Petra byla v Česku, takže jste se kurýroval sám.
Měl jsem tady známé, kteří na mě dohlíželi, kdyby se něco stalo. Manželku jsem spíš vystrašil. Naštěstí jsem jí hned z Colorada volal, že jsem v pořádku. Doma jsem pak koukal na hokeje, s Tomášem Plekancem z Montrealu jsem zašel na večeři a mám radost, že se klukům z Česka daří. A nejen tady v Americe.
