"Když bylo Dominikovi šestnáct, dělal jsem trenéra reprezentační osmnáctky a před mistrovstvím Evropy jsem si ho vytáhl do týmu. Jenže se nám nedařilo a já ho vyřadil z kádru," vzpomíná Bruk.
"Dost tristní úvod našeho vztahu, že?" usměje se vzápětí.
Jistě, po takové zkušenosti na něj mohl Hašek zanevřít. Ale nestalo se. Oba se znovu potkali v Jihlavě, kam mladý gólman narukoval a kde tehdy Bruk trénoval. V té době se mezi nimi zrodilo velké přátelství.
josef bruk- bývalý hokejový brankář |
Důkaz přišel o pár let později. Hašek už působil v zámořské NHL, byl velkou hvězdou, když Brukovi doma zazvonil telefon. "Volal mi, abych za ním přijel a pomohl mu. Byla to pro mě čest," popisuje kouč.
Dnes, kdy se Hašek vrací potřetí v kariéře k hokeji, je ve svém živlu. "Jsem šťastný," říká a z jeho výrazu je to víc než patrné.
Už se nemůže dočkat, až pro něj vytvoří speciální tréninkový plán a bude se mu přes celé léto věnovat. Vždyť kvůli tomu ukončil i své angažmá ve Spartě, kde se řadu let staral o gólmany.
"Nešlo o žádné rozhodování, o tomhle kroku jsem nepochyboval ani vteřinu. Dominikovi vděčím za moc věcí. Po sportovní i po lidské stránce. Když potřebuje, je mou povinností jít za ním," tvrdí Bruk zaníceně.
Přitom vůbec není jisté, že ho Pardubice, kam se Hašek vrací, zaměstnají. "Zatím mám s Dominikem dohodu jenom na přípravné období. I kdyby ale nešlo o víc, nebudu litovat. Práce s ním mě strašně naplňuje."
Popravdě, Bruk ani moc nepočítá s tím, že ho na východě Čech angažují. "Mají tam své trenéry brankářů. Ale pokud by byl zájem, nebudu váhat. Nevadilo by mi ani dojíždění, z Prahy je to sto kilometrů, to je sranda. Za tu práci to stojí," hlásí.
"Co byste si vybrali? Každý den se trápit, nebo se bavit na trénincích a na zápasech?" sám si položí otázku, na kterou zná předem odpověď. "Tam se nabíjejí baterky. A zvlášť u nás, starých lidí."
