Vědci z Velké Británie a Austrálie zkoumali 121 želv pěti různých druhů z čeledi karetovitých, které moře vyplavilo na břeh nebo omylem uvěznily rybářské sítě.
Exempláře od čerstvě vylíhnutých želviček po jedince s krunýřem do 50 centimetrů pocházely z Indického a Tichého oceánu u západního a východního pobřeží Austrálie.
Želvy všech zkoumaných druhů – s výjimkou karety pravé, u které vědci prozkoumali jen sedm jedinců – měly v trávicím ústrojí kousky plastů. Větší podíl spolykaných plastů byl u zvířat z Tichého oceánu.
Například u karet obrovských to bylo až 83 procent, u těch z Indického oceánu devět procent. Jedna pacifická kareta obrovská v sobě měla 144 kousků plastu větších než jeden milimetr.
Evoluce způsobila, že se mladé mořské želvy vyvíjejí v otevřených vodách daleko od břehů, uvádí spoluautorka studie Emily Duncanová z univerzity v jihoanglickém Exeteru. V takových oblastech se totiž pohybuje i méně predátorů, pro které jsou nedorostlé želvy snadnou kořistí.
„Naše výsledky však naznačují, že toto evoluční chování je nyní vede do ‚pasti‘ - přivádí je do velmi znečištěných oblastí, jako je velká tichomořská odpadková skvrna,“ uvedla Duncanová s odkazem na místo s velkou koncentrací odpadu. Podle odbornice není jasné, jaký dopad má požití plastů na mladé želvy, může však ohrožovat populaci těchto druhů.
Za noc odnosíte přes 700 vajec, říká česká ochránkyně želv v Indonésii |
„Mladé mořské želvy obecně nemají specializovanou stravu - snědí cokoliv, podle naší studie včetně plastů,“ dodala Duncanová.
„Poměrně málo mladých mořských želv přežije první rok života, je proto zásadní, abychom zmenšili hrozbu a zajistili těmto úžasným druhům dlouhodobé přežití,“ citoval The Guardian vědeckého šéfa Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Marka Wrighta, který se na studii nepodílel. Vyhynutí podle něj čelí šest ze sedmi druhů mořských želv.
