Při současném počasí na zahradě především zamrzla veškerá voda, kterou jste kde zapomněli vylít nebo vypustit. To znamená popraskané nádoby či potrubí, s čímž už většinou nic nenaděláte. Na mráz, navíc v kombinaci s ostrými slunečními paprsky, které už docela hřejí, ovšem podobně reagují i stálezelené rostliny, již napučené rostliny i kmeny stromů. Také obsahují vodu.
Abyste tedy snížili rozdíl mezi denními teplotami, kdy se do rostlin opírá slunce a ohřívá je, a nočními teplotami padajícími hluboko pod nulu, keře i kmeny stromů přikryjte. Stejně tak pučící vrcholy trvalek či dřevitých pivoněk (viz fotogalerie), mráz by je spálil. Stačí přihrnout sníh či mulčovací kůru. Platí to i pro záhony bylinek, jahod či na podzim vysazený česnek.
„Na zastínění keřů můžete použít třeba lehkou bílou mulčovací fólii nebo jutu, což je asi nejdostupnější vhodný materiál, který mají v každém hobbymarketu. Tmavé tkaniny pochopitelně vhodné nejsou,“ vysvětluje Pavel Jeřábek, který se praktické péči o zeleň a krajinotvorbě profesně věnuje celý život.
Potřeba zastínění se týká hlavně rododendronů, na jaře nádherně kvetoucích keřů se stálezelenými listy. Mráz je vysušuje, kroutí se a praskají. Protože voda v povrchu půdy zamrzla, dřeviny prakticky uschnou. Proto se za sucha mají rododendrony až do pozdního podzimu zalévat, aby měly na zimu dostatek vody do zásoby. „Pokud ale přece jen omrznou, nevěšte hlavu. Prořezávkou na jaře je omladíte,“ zkušeně radí Pavel Jeřábek.
Pokud už u vás vylezly z hlíny třeba dřevité pivoňky jako na snímku, přihrňte je a na jaře vám krásně vykvetou. Poslouží mulčovací kůra, sláma, sníh, cokoliv, co je ochrání před mrazem.
Potřeba zakrytí před sluncem, které vytváří propastný rozdíl mezi denními a nočními teplotami a podílí se tak na škodách, které mráz dokáže na zahradě napáchat, platí i pro kmeny stromů, těch mladých dvojnásob.
Podobné praskliny na kmeni stromu jsou nejčastěji způsobené mrazem. Obalení či nabílení kmene by od tohoto poškození mělo stromek uchránit.
Nemáte-li po ruce vhodnou světlou mulčovací fólii či jutu, improvizujte, podstatné je minimalizovat škody. Mrazivá trhlina na kmeni zpravidla po několika letech sroste, ale do té doby mohou touto trhlinou do dřeviny proniknout houbové choroby, které později mohou zhoršit zdravotní stav dřevin.
„Mladé stromky, na nichž mohou za silného mrazu vznikat trhliny, je ideální už před zimou dostatečně obalit rákosovou rohoží. Pokud jste tak neučinili, lze v tuto chvíli stejně dobře použít novinový papír či letáky ze schránky, jutu nebo zastínění prknem z jižní strany. O dřevinu ho neopírejte, prkno podložte látkou či něčím podobným, aby se na kmínku neodřela kůra,“ nabádá praktik.
Bílý nátěr sníží rozdíly teplot mezi sluncem a stínem.
Podle něj na svém kouzlu nic neztratilo ani tradiční bílení stromů, které plní stejný účel a navíc chrání stromky před škůdci a chorobami. Naši předkové tak činili více než sto let a stále stojí za to o něm uvažovat. „Dříve se stromy a silné větve natíraly vápnem a nátěr se každoročně obnovoval. Dnes už existují i pružné nátěry, který se stromkem doslova rostou více než pět let,“ popisuje Pavel Jeřábek. A dodává: „Kdo se v těchto dnech chystal na řez ovocných stromů, měl by s ním počkat po mrazech.“
Zahrada krásná i v zimě  Když vyjde počasí, v zimě si krása některých zahrad nezadá se svou letní podobou. |
Až mrazy pominou, doporučuje také zalít stromky a keře, které jste případně vysadili na podzim nebo během teplé zimy a ještě pořádně nezakořenily. „Třeba v Praze a okolí je sucho už teď, zimní srážky byly minimální, takže vydatná zálivka bude na místě, jakmile mrazy povolí,“ radí zkušený praktik. Tam, kde napadlo dost sněhu, budou mít keře dostatek vláhy, jakmile roztaje.
