Milujete smažení? Možná nad vámi začne pršet, zjistili vědci

Nová studie zjistila, že smažení jídla může změnit počasí, protože mastné kyseliny uvolňované do ovzduší z vaření pomáhají vytvářet mraky. Vědci z University of Reading tvrdí, že tuky uvolněné během vaření mohou vytvářet složité trojrozměrné struktury v atmosférických aerosolových kapkách.

Vědci zjistili, že smažení může ovlivnit počasí. | foto: Profimedia.cz

Podle měření vědci zjistili, že zhruba 10 % aerosolu nad Londýnem tvoří tukové částice, tento jev dávají do souvislosti s oblibou pouličního jídla fish and chips. Kousky přesmaženého tuku tvoří takzvaná kondenzační jádra, která se podílejí na tvorbě mraků. Pomáhají molekulám vody shlukovat se a vytvořit souvislou vrstvu vodní páry. Podobná kondenzační jádra vznikají i ze slané mořské vody, písku nebo sopečného popela (studii vědců z University of Reading najdete zde).

Jak to funguje

Ve své studii výzkumníci levitovali kapičky solanky a kyseliny olejové, mastné kyseliny spojené s vařením. 

Zjistili, že molekuly tuku se shromažďují do vysoce strukturovaných "lipotropních" fází - krystalických mřížek kuliček nebo válců, o kterých je známo, že ovlivňují příjem vody. 

Další experimenty ukázaly, že mastné kyseliny v těchto strukturách byly odolnější vůči ozonu, a tak mohly přežít déle a cestovat dále v atmosféře. 

Zjištění naznačují, že prodloužené životnosti těchto molekul mohou pomoci vytvářet mraky.

Podle vědců může smažení dokonce ovlivnit počasí a teoreticky vypočítávají, že může mít ochlazující efekt. Mračna jsou světlá, takže odrážejí teplé sluneční záření z vesmíru. 

Na druhou stranu výzkumníci přiznávají, že jejich práce je velmi teoretická. V praxi by se muselo k dosažení chladicího efektu tak hodně smažit, až by se vyplýtvalo tolik energie, že by chladicí efekt zřejmě „nepřebil“ vliv emisí, které by vznikly při výrobě energie potřebné na smažení.

„Je známo, že molekuly mastných kyselin povlečou povrch aerosolových částic v atmosféře a mohou ovlivnit schopnost aerosolu vytvářet tvorbu mraků,“ tvrdí Christian Pfrang, spoluautor studie. „Nicméně je to poprvé, co jsme uvažovali o tom, co tyto molekuly dělají uvnitř aerosolové kapičky, a ukázali jsme, že se mohou shromáždit do řady složitých, uspořádaných vzorků a struktury. To znamená, že v atmosféře mohou vydržet déle,“ vysvětluje.

Zjistili, že molekuly tuku se shromažďují do vysoce strukturovaných lipotropních fází – krystalických mřížek kuliček nebo válců, které ovlivňují příjem vody. Další experimenty ukázaly, že mastné kyseliny v těchto strukturách byly odolnější vůči ozonu, a tak mohly přežít déle a cestovat dále v atmosféře. Důsledkem prodloužené životnosti těchto molekul je snazší vytváření mraků.