Výzkum byl sice prováděn v Německu, podle vědců se však jeho závěry dají vztáhnout na všechna území s převažující zemědělskou půdou. Autory studie o úbytku hmyzu přitom velmi zneklidňuje, že tento jev vypozorovali v dobře chráněných rezervacích, v nichž se dá předpokládat zachovalejší stav přírody, popsal britský The Guardian.
„Hmyz tvoří asi dvě třetiny veškerého života na naší planetě, přesto pozorujeme jeho masivní úbytek. Pokud přijdeme o hmyz, čeká nás ekologický armageddon,“ komentoval výsledky pozorování spoluautor studie profesor Dave Goulson z Univerzity v Sussexu.
Z české přírody mizí motýli. Ničí je mírné zimy, hnojiva i direktivy |
Přesné důvody úbytku hmyzu dosud nejsou vědcům zcela známé. Goulson tvrdí, že hmyz mizí důsledkem opouštění svého přirozené prostředí, za což mohou vnější vlivy.
„Zemědělská půda hmyzu mnoho nenabízí. Ale jaká je hlavní příčina hmyzího úbytku, je stále otázkou. Možná hmyz nemá dostatek potravy nebo je na vině rozšířené užívání pesticidů. Možná je to kombinace obojího,“ dodal Goulson.
Lynna Dicksová z Univerzity ve východní Anglii tvrdí, že výsledky studie jsou velmi přesvědčivé. „Je to další důkaz alarmujícího jevu, který mnozí entomologové už nějakou dobu předpovídali. Pokud ročně mizí až šest procent veškerého létajícícho hmyzu, je to pro nás velké varování,“ řekla.
„Létající hmyz má opravdu významnou ekologicku funkci. Opyluje květy – mouchy, můry a motýli jsou pro některé rostliny a plodiny stejně důležití jako třeba včely. Pro řadu živočichů je hmyz potravou. Mouchy, brouci a vosy jsou navíc predátoři i rozkladači, kontrolují škůdce,“ popsala.
Entomologové využili k průzkumu speciální sítě, tzv. Malaiseho pasti. Následně si poznamenávali výslednou hmotnost zachyceného hmyzu. Zatímco v roce 1989 to bylo v průměru zhruba osm gramů denně, v roce 2016 už jen něco málo přes dva gramy.
