Nyní jsou mláděti tři týdny, má se čile k světu a matka o něj pečuje. „Je zde velká šance, že mládě přežije,“ uvedla zooložka Milada Řeháková, která je vedoucí českého týmu. Jeho cílem je vytvoření záložní populace pro případ, že by byl nártoun ve volné přírodě vyhuben.
Podle Řehákové se nártouna zatím nikdy nepodařilo úspěšně chovat v žádné ze zoologických zahrad, přestože se o to v minulosti pokoušely mnohé z evropských i amerických zoo. „My jsme se rozhodli pokusit se o odchov v podmínkách s místním klimatem a místní potravou, kde navíc odpadá stres z dlouhého převozu,“ doplnila.
Nártoun filipínský patří mezi 25 nejohroženějších primátů světa. Kvůli svému vzezření, které připomíná roztomilého skřítka, je často předmětem nelegálního obchodu se zvířaty. To vede spolu s ničením přirozeného prostředí lesa k výrazným úbytkům nártouní populace.
Tým českých vědců pojmenovaný po latinském názvu této drobné noční poloopice Tarsius vede záchranný projekt už osm let. Za tu dobu docílili zrušení několika stanic, které nártouny vystavovaly jako turistickou atrakci v nevyhovujících podmínkách. Nártouni tam kvůli abnormálnímu stresu hynuli a byli nahrazováni dalšími upytlačenými zvířaty.
Před třemi lety se českému týmu podařilo získat první pár nártounů, kteří dostali jména Nina a Julius. Loni na podzim se nártouni pářili a letos v březnu při pravidelném vážení u samice vědci zjistili nárůst hmotnosti o prvních pár gramů. Při dalších váženích pak gramů přibývalo. Po šesti měsících březosti Nina porodila zdravé mládě. Novorození nártouni váží jednu třetinu hmotnosti matky, matka mládě přenáší v tlamě.
„Velmi doufáme, že se nám mládě podaří odchovat do dospělosti a ideálně rozmnožit i v další generaci, což by byl obrovský úspěch, který se zatím nikde nepodařil,“ uzavřela Řeháková.
Nártoun váží zhruba 110 až 140 gramů a svou velikostí se řadí mezi nejmenší primáty na světě. Jméno dostal podle nezvykle prodloužených zánártních kostí. Nártoun má oproti trupu neúměrně velkou hlavu s nápadně velkýma očima. Ty jsou nezbytné při jeho nočním způsobu života. Díky pohyblivé krční páteři mohou nártouni při sledování své kořisti otáčet hlavu o 180 stupňů na každou stranu, aniž pohnou tělem. Živí se zejména hmyzem, ale pozřou i pavouky, korýše či ještěrky.
V červené knize Mezinárodního svazu ochrany přírody jsou nártouni filipínští uvedeni v kategorii téměř ohrožený druh.
