Jednotlivé případy vyšetřuje policie a současně v České společnosti ornitologické (ČSO) vznikla specializovaná „psí jednotka“, která má pomoci vypátrat zločince. „Takové množství otrav nepamatuji od roku 2000, kdy jsme začali ptačí kriminalitu sledovat,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.
Právě on stál před 17 lety u zrodu programu Volná křídla a webu karbofuran.cz, díky nimž mají ornitologové přehled o zastřelených, otrávených a jinak nelegálně usmrcených ptácích. „Přitom se dozvídáme jen o nepatrném množství toho, co se v přírodě skutečně děje. Dopad trávení na populace dravců musí být ohromný,“ vysvětluje Vermouzek.
Pokládání otrávených návnad je nejen nelegální, ale i velice krutou metodou likvidace nepohodlných živočichů. Traviči nejčastěji používají karbofuran, nervový jed, po jehož požití hynou zvířata v křečích za plného vědomí udušením. Karbofuran je extrémně silný jed nebezpečný i pro člověka. Jeho používání i skladování je v Evropě zakázáno od roku 2008.
Nejsme v tom sami
Nelegálně položené otrávené návnady se objevují i v ostatních evropských zemích. Maďarští ornitologové s úspěchem vyzkoušeli použití speciálně cvičeného psa, který dokáže najít návnady i otrávené ptáky a zvířata v terénu, třeba i v hustém křoví nebo zaorané pod zem.
Ke stejnému účelu se nyní u nás cvičí Chesapeake bay retrívr jménem Sam. Jeho cvičitelka Klára Hlubocká má po měsíci za sebou již několik ostrých akcí. „Sam je zkušený záchranářský pes. Dosud hledal jen lidi, ale zná techniku hledání a potřebuje se jen doučit, co přesně mi má ohlásit. Vycvičený bude už na konci léta, takže na podzimní travičskou sezonu budeme plně připravení. Největším oříškem je, aby se Sam za žádnou cenu ani nedotkl návnady. I jedno neopatrné olíznutí by jej totiž mohlo stát život,“ obává se kynoložka.
Spolupracovat musí i policie
Nález otráveného ptáka je však jen prvním krokem. Na něj musí navázat odpovědný přístup vyšetřovatelů, především Policie České republiky, v jejichž kompetenci je dopadení pachatelů.
Traviči se totiž podle Vermozka dopouštějí hned několika trestných činů současně: od pytláctví a neoprávněného nakládání s ohroženými druhy až po týrání a obecné ohrožení. Podle okolností hrozí za takové činy až osm let vězení, v případě obecného ohrožení ještě více. Zda a jakých postihů se traviči dočkají, záleží právě na vyšetřujících orgánech.
„Naše možnosti jsou jen o malinko větší než možnosti kteréhokoli občana,“ vysvětluje Vermouzek. „Společně s Policejním prezídiem, Českou inspekcí životního prostředí, Státní veterinární správou, Ministerstvem životního prostředí a dalšími institucemi proto připravujeme společnou podrobnou metodiku vyšetřování, aby byly jasně rozdělené kompetence a odpovědnosti, aby každý přesně věděl, jak má v kterém případě postupovat. Jsem pevně přesvědčen, že společným úsilím se brzy podaří některého traviče usvědčit a exemplárně potrestat. Mnohem lepší by ale bylo, kdyby lidé dostali rozum a takové středověké metody, jako je trávení, přestali používat úplně.“
Ornitologové věří, že se tomuto cíli alespoň přiblíží v následujících pěti letech, po které poběží mezinárodní projekt PannonEagle Life. Právě díky němu mohou sdílet zkušenosti a učit se nové postupy od zahraničních kolegů.
Přehled zjištěných otrav v roce 2017
|
