Houbaři - ať už místní, nebo z řad chatařů a chalupářů - hlásí růst hřibů, tedy hub typických až pro letní období, jak ze Šumavy, tak od Třince, z Brd nedaleko Prahy či z Krušných hor, kde ještě před dvěma týdny padal sníh (podrobnosti zde).
„Podobná situace ale není v průběhu roku nikterak neobvyklá, houby prostě reagují na aktuální počasí,“ mírní údiv nad nezvyklým úkazem mykoložka Tereza Tejklová z Muzea východních Čech v Hradci Králové, za kterou lze s houbařskými úlovky zajít každé pondělí odpoledne do mykologické poradny. Podle ní bylo normální i před pár lety najít už v červnu hřiby nebo křemenáče.
Rostou... Je teplo a vlhko |
„Jak ale poslední roky byla suchá jara i léta, ta loňská obzvlášť, jsou houbaři vyhladovělí a chlubí se na sociálních sítích každý úlovkem,“ konstatuje s úsměvem pro iDNES.cz a jako jeden ze správců facebookového profilu veřejné skupiny Houby dobře ví, o čem mluví. Každý nádherný autentický snímek, zvláště hřibovitých úlovků, pak naláká do lesa spoustu dalších natěšených lidí, kteří ale nemusejí najít vůbec nic.
Šance na pěkný houbařský úlovek se podle Tejklové odvíjí spíše od konkrétního místa. „Je to závislé na místních srážkách. Touto dobou tak bývá výskyt hub vyšší v příhraničních oblastech a ve vyšších polohách, pro které je výskyt hřibů kovářů typický. A ten teď také tvoří zhruba 90 % hřibovitých úlovků. Jen zhruba z 10 % jde o pravé hřiby a ty jsou spíš z lokalit v nížinách,“ shrnuje současnou situaci.
Pro houbaře byl zajímavý už duben a květen
Podle Aleše Víta z České mykologické společnosti byl už letošní květen houbařsky pestrý, když zpočátku měsíce ještě doznívala dubnová hojná vlna kačenek českých i smržů. Následovaly májovky, i když jich nebylo moc, ale místy rostou ještě teď. „Zato růstová vlna závojenky podtrnky byla celoplošně silná a můžeme ji prohlásit houbou uplynulého měsíce,“ konstatuje Vít.
Už rostou i smrtelně jedovaté houby, a to i v parcích!Mykoložka Tereza Tejklová varuje před sběrem hub, které dobře neznáte: „Roste už například muchomůrka tygrovaná neboli panterová, kterou si lze splét s růžovkou či šedivkou, což jsou oblíbené jarní houby, které právě také ještě rostou.“ Přitom je lze rozlišt poměrně jednoduše. Růžovka a šedivka mají na noze rýhovaný prsten, zatímco muchomůrka panterová má hladký. Pozor také na vláknici začervenalou, která roste i v parcích ve městech! Platí pro ni, že ji lze zaměnit s mladými plodnicemi růžovek. |
V půlce května se udělalo slunečné a teplé počasí, se kterým ovšem přibývalo i sucha. V místech krytých před sluncem se tak právě díky teplému počasí začaly objevovat kromě holubinek a muchomůrek i první hřibovité. „Na počátku poslední dekády už to dokonce vypadalo, že houby přestanou růst.“ konstatuje Vít.
Nicméně lokální přívalové deště, které přišly před několika dny, přinesly podle něj k návštěvám lesa opět dobrý důvod. „Houby se právě rozrůstají na více místech, mezi nimi i ty pro houbaře zajímavé. Křemenáč březový, hřib žlutomasý – známá a chutná „babka“, sem tam nějaký klouzek, ale převažuje hřib kovář, který nyní mezi rourkatými druhy jasně panuje.“
Například i v jižních Čechách zaznamenali růst hřibovitých hub, typických pro léto. „Vlivem deštivého počasí a střídání horka je to dříve než v předchozích letech,“ řekl například pro ČTK předseda mykologického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích Rudolf Mašek. Nejvíc hub podle něj v tuto chvíli roste na Prachaticku. „Na Šumavě byla vždy zima déle než v jiných částech jižních Čech, houby rostly až později, ale teď tu rostou nejvíc. Je to celé převrácené.“
Podle Maška mají houbaři proti loňsku, kdy bylo velké sucho a podmínky pro růst hub katastrofální, letos lepší vyhlídky na pravou houbovou žeň, která by mohla začít zhruba v polovině července. Vždyť i v květnu stála lesní úroda za to: rostly a někde ještě rostou například májovky, závojenky i smrže.
Podívejte se, jakou radost umí udělat nález celé skupiny hřibů (více zde):
9. září 2013 |
