Zkuste si roubování na jaře klidně i na jedné jediné větvičce. Pokud se podaří, je velmi pravděpodobně, že vás to nakopne ke smělejším plánům.
Co se technik roubování týká, představujeme vám pěkně návodně krok za krokem tři možnosti od zkušeného mistra zahradníka Františka Polesného. Ten říká, že by si měl roubování zkusit každý, kdo má zahradu.
Roubování krok za krokem |
Pro začátečníky je nejlepší tvárná jabloň, rouby by měly být silné asi jako tužka, hladké a rovné. Nemá jít o takzvané „vlky“, ale mladé dřevo plné síly, dlouhé asi 30 centimetrů.
A klidně si můžete zkusit naroubovat i dva druhy jablek na jeden strom. Pokud se vám hned první pokus vydaří, na úrodu se můžete těšit už třetí rok, protože vzrostlý strom už má kořenový systém dávno vytvořený.
Pokud si namlsáni úspěchem naplánujete velké roubování, chce to počítat s tím už na podzim a po opadu listí seříznout všechny větve stromům, které budete chtít další jaro naroubovat.
Jak roubovat, když je podnož stejně silná jako roub?
Pokud je podnož - tedy větvička, na kterou chcete vybranou odrůdu jabloně, hrušně, třešně apod. naroubovat - stejně silná jako vlastní roub, jde o techniku družení neboli kopulace.
Začnete tím, že konec roubu seříznete naplocho. Větvičku, na kterou chcete roub nasadit, také plošně seřízněte. Oba řezy veďte proti pupenu, tam má totiž strom nejvíc zásobních látek a roub se tu nejsnadněji přichytí.
Pak sdružené řezy pevně přitiskněte k sobě, tím je spojíte, ovažte je roubovací páskou a okraje roubu z obou stran pečlivě zatřete štěpařským voskem, aby do rány nemohla zatékat voda a roub měl šanci se ujmout.
Když je podnož silnější než roub, roubujte do rozštěpu
Větvičku připravenou k roubování zakraťte příčným řezem a větvičku, která poslouží jako podnož, prořízněte do hloubky asi 3 cm. Roub seříznutý po bocích šikmo do klínu pak do podnože zasuňte.
Zasunutý roub pevně přitiskněte, omotejte roubovací páskou a zastřihněte nad pupenem, aby nepotřeboval tolik síly k uchycení. Řeznou ránu pak zatřete štěpařským voskem.
U starého stromu roubujte za kůru, a až když je hodně mízy
Poslední způsob využijte při roubování starého stromu. Chce to ale počkat na období, kdy už je strom plný mízy.
Větev pak opět seřízněte ostrým nožem nebo pilkou a podle délky roubu vyměřte délku budoucího řezu na kůře. Podle toho ostrým nožem kůru rozřízněte a obě strany kůry mírně odchlípněte. Chcete-li být šetrnější, odchlípněte jen jednu polovinu a roub zasuňte řezem do neodchlípnuté části.
Plošně seříznutý roub vložte do zářezu pokud možno po celé délce řezné plochy, roubovací páskou pak větvičku s roubem po celé délce řezné rány pevně omotejte.
Nakonec štěpařským voskem zatřete všechna místa, jimiž by se k roubu mohla dostat voda, a ostrými zahradnickými nůžkami roub zakraťte, aby se zbytečně nevysiloval. A těšte se, jestli se uchytí a přinese za pár let úrodu.
Roubování se věnuje březnové číslo časopisu Krásný Venkov, další zahradní témata najdete v aktuálním dubnovém čísle.