Událost se odehrála v národním parku Hwange, v Zimbabwe největším. Slonice s mohutnými kly se rozeběhla proti autu, nabrala ho kly, otočila o 180 stupňů a ještě mu stihla propíchnout pneumatiku. Oplechováním vozu projel její kel jako máslem a nohu jednoho z členů posádky minul jen velmi těsně. Nikomu se naštěstí nic nestalo, jen džíp dostal pořádně na frak.
Vysvětlení je podle zoologa Pavla Brandla, který do afrických oblastí se slony jezdí, naprosto jednoduché. „Nejspíše se jedná o vedoucí samici, tedy matriarchu, která brání stádo s mláďaty. Když se soustředíte na 6. až 7. vteřinu videa, pohledem mezi přední nohy toho zvířete zjistíte, že je kojící.“
Nicméně ho překvapuje jiná věc. Jde o typ auta. „V otevřených autech s plachtovou střechou totiž nejezdí samostatní turisté, ale klienti z turistických destinací. Řidič a průvodce v takovém autě obvykle velmi dobře „čtou“ chování zvířat a situace a podobný úlet se jim jen tak nestane. Nejspíš to nečekali. Ale naštěstí přežili a slonice taky,“ konstatuje zkušený cestovatel.
A jako zoolog dodává: „Každý ví, co má při pozorování slonů sledovat, aby věděl, v jakém jsou rozpoložení. Mávání ušima, přešlapování na místě a kopání do země, lámání větví, to všechno už mohou být výhrůžky. A ve chvíli, kdy slon sbalí chobot, už je situace úplně jasná. To už je zvíře, které přejde do opravdového útoku. Tak, jak je to vidět na úplném začátku videa - jak vybíhá a chobot má sbalený.“
Parky turisty varují, že zvířata jsou divoká, tedy neochočená
Jihoafrické parky podle zkušeností Brandla před přibližováním ke slonům varují. „Už vjezdové cedule bývají dost výmluvné, takovou mají třeba v parku Umfolozi-Hluhluwe. Jiné, jako třeba Ithala, mají dokonce jednostránkový manuál, jak se chovat při setkání se slony,“ popisuje.
Instrukce pro turisty bývají srozumitelné i v případě, že neumíte anglicky. Například na tuto ceduli narazíte v parku Umfolozi-Hluhluwe.
„Kruger park zase varuje, že zvířata v rezervaci jsou opravdu divoká - ve smyslu neochočená, nikoli agresivní. A že při setkání s velkými druhy je nutno dodržovat určitá pravidla,“ konstatuje zoolog, podle kterého jsou například v JAR místa, kde jsou sloni velmi mírní (v Addo), kde jsou plaší a nervózní (v Ithale, tam jde o vysazené slony), „normální“ (tedy běžně respektující auta, pokud ovšem zrovna nejde o samce v říji), až po místa, kde jsou sloni agresivní.
„Takové potkáte třeba v Pilanesbergu, kde je vysazená populace slonů složená z deprivovaných slůňat, která přežila regulovaný odstřel celých sloních skupin v Krugeru,“ uzavírá zoolog Pavel Brandl.
