Podle chovatelů se kachna s jedním kachnětem objevila ve vodním příkopu u goril někdy na začátku června. Nebyl to jinak žádný výjimečný úkaz, na Opičích ostrovech ve spodní části Zoo Praha divoké kachny běžně žijí. „Vydržela tu tak dva tři týdny a najednou jsme zjistili, že kachně v příkopu zůstalo samo. Buď ho opustila, nebo se jí něco stalo.“
Kachněti ani nezbývalo nic jiného, než se snažit přiživit, kde se dá. Chovatelé ho tedy vídali nejen ve vodním příkopu, ale i ve venkovním výběhu, jak se snaží přiživit na zelenině, kterou tu každý den rozhazují gorilám. Tehdy ho také pojmenovali a občas mu hodili něco na přilepšenou.
Kachně rostlo, zvykalo si na soužití s gorilami a ony na něj a mezi velkými černými chlupatými lidoopy i mezi lidmi se začalo pohybovat s plnou důvěrou a sebevědomím. „Za námi začalo chodit během úklidu, mezi gorilami se také pohybovalo bez problémů. Ty se ho sice párkrát pokoušely honit, hlavně obě mláďata, ale zvykly si na něj,“ vyprávějí chovatelé.
Po nějaké době Kevinovi zřejmě přestalo stačit sdílet s gorilami venkovní výběh a zatoužil i po expozici. „Poprvé se tam dostal omylem, proto jsme ho také hned odchytávali. Zrovna ten den venku Kijivu honila slípku zelenonohou, které se také usadily ve vodním příkopu, a nechtěli jsme, aby gorily v expozici obtěžoval další vetřelec,“ popisuje kurátor primátů Vít Lukáš, proč odrůstající kachně nalákali na piškoty, odchytli (což je vidět na úvodním videu) a vrátili do vodního příkopu.
Jenže malý opeřenec byl do pěti minut zpátky uvnitř a pochodoval si to po expozici, jako kdyby tam byl doma. Gorily se po něm sice párkrát ohnaly, především Kamba, ale jen když byl příliš blízko. Richard ho sice zaregistroval, ale nehnul ani brvou, naháněla ho jen mláďata, Kiburi s Nuruem. Pro ty je samozřejmě přítomnost kachněte a možnost si s ním hrát příjemnou kratochvílí.
Podívejte se na soužití Kevina s pražskými gorilami v jejich příbytku:
„Hlavně mláďata na víceméně ochočenou kachnu reagují pozitivně. Klidně leží a nechají ji mezi sebou chodit, harmonické soužití s divokou kachnou jim nedělá problém,“ uzavírá kurátor. To lze větší údiv zaznamenat spíš v očích návštěvníků, kteří si kachnu v expozici goril obvykle fotografují víc než unikátní primáty.
Je ale jasné, že jde o soužití pouze dočasné. Jakmile Kevin dospěje, volání jeho soukmenovců bude jistě silnější a vodní příkop u goril opustí.
