„Tento druh pravděpodobně vznikl během evoluce v oblasti, ve které nežil jiný predátor, který by lovil ryby. A nebo v té oblasti byla nabídka ryb tak vysoká, že tam pro ni zbýval volný prostor. A naopak na souši mohla být nějaká jiná kočkovitá šelma, která zabírala veškerý lovecký prostor suchozemských koček,“ vysvětluje Pavel Brandl, jak se tento druh pravděpodobně vyvinul.
„Zvířata se totiž v přírodě samozřejmě snaží využít všechny zdroje potravy, proto jednotlivé druhy vyhledávají volné potravní niky - tedy to, co by mohlo sloužit k jejich obživě. A pokud je ta daná nika volná, tak ji obsadí,“ dodal.
Naprosto výjimečná šelma patří k ohroženým druhům
Od ostatních kočkovitých šelem se kočka rybářská liší právě především chováním, tedy chutí pohybovat se v blízkosti vody a ve vodě.
„A pokud byste si pozorně prohlédli tlapky, našli byste na nich jakýsi náznak plovacích blan mezi prsty. Není to ovšem víc než kožní řasa, tlapička vydry to rozhodně není, natož aby byla srovnatelná s natolik specializovanými vodními šelmami jako tuleni nebo lachtani,“ mírní Brandl představy, že by tato kočka měla skutečné plovací blány.
„Rybářky“ loví tak, že se za rybami aktivně potápějí. „Nejprve číhají na břehu a snaží se vypozorovat rybu pod vodní hladinou... A pak střemhlav skočí ze břehu pod vodu se široce roztaženými drápy na tlapkách - tak, aby kluzké rybí tělo zachytily. Pak už je to v podstatě metoda pokus-omyl... Buď to vyjde, nebo ne,“ popisuje kurátor způsob lovu, který nám pražský kocour nádherně předvedl přímo před redakční kamerou.
Pozorovat lov těchto koček totiž krásně lze i v Troji, kde mají rybářské kočky ve svém venkovním výběhu v Pavilonu šelem také jezírko, kam jim chovatelé jednou za týden (většinou ve čtvrtek kolem jedné hodiny odpolední) pár živých ryb hodí.
Kočka rybářská (Prionailurus viverrinus)Pochází z jihovýchodní Asie, potkat ji můžete v Indii, na Šrí Lance a v Barmě, izolovaná populace žije také na Jávě. Pražská zoo je chová teprve několik let. „V té době jsme měnili koncepci Pavilonu šelem a snažíme se naše chovy zaměřit víc na asijské šelmy. Proto jsme se rozhodli pro tento druh - jednak je něčím výjimečný, navíc kočka rybářská patří mezi ohrožené šelmy. A je určitě záslužné poskytnout prostor v našich chovech ohroženým druhům,“ vysvětlil Pavel Bandl. |
A protože je stěna tohoto vodního bazénku z pohledu návštěvníků prosklená, mohou během lovu pozorovat lovící šelmu i její oběť pod hladinou. „Nepotápí se do bazénku na dlouho, ale plavat v něm dokáže opravdu velmi pěkně a aktivně; ocas přitom drží zdvižený v oblouku nad hladinou, což vypadá docela bizarně,“ popisuje způsob lovu zoolog.
Současný pár se podařilo spojit poměrně nedávno, takže se uvidí, jak bude toto spojení úspěšné. Kocourovi Matesovi, jehož způsob lovu můžete obdivovat na úvodním videu, je deset let a na pravou přední packu trochu kulhá. Před pár lety ji nešikovně strčil někam, kam neměl. V lovu ryb mu to ale nijak nebrání. Tříletá samice Aruva je zatím plašší, čas ukáže, jak si s Matesem sednou.
„Kočky rybářské se totiž nemnoží úplně jednoduše, protože samice bývají hodně citlivé na jakékoliv vyrušování,“ konstatuje kurátor. Zkušenosti ale s chovem těchto koček v českých zoo jsou, u nás je můžete vidět i v několika dalších zoo. Například v děčínské, která dokonce vede evropskou plemennou knihu tohoto druhu.
