Záměna úhoře s jiným druhem ryby je nepravděpodobná, jeho hadovitý tvar těla si nelze splést. Liší se od většiny ryb i postavením ploutví. Na jeho těle chybí břišní ploutve, přičemž hřbetní, ocasní a řitní jsou spojeny v jeden celek, který lemuje zadní část úhořova těla.
Tělo úhoře pokrývá silná vrstva slizu, čehož si všimnete při jeho odháčkování na břehu, kdy nepříjemně klouže z rukou. Má drobné šupiny, které jsou ale silně zarostlé v kůži. Tou je úhoř schopen dokonce i přijímat kyslík. Tento fakt mu umožňuje pohybovat se omezenou dobu i po souši.
Malá hlava úhoře nejeví žádné známky nebezpečí, ovšem v jeho tlamě se skrývá až překvapivě silný stisk, na který si musíte dávat pozor při vyprošťování háčku, aby vás nekousl. Úhoř disponuje výborným čichem, s jehož pomocí si loví svou potravu – hmyzí larvy, korýše, měkkýše, drobné ryby. Všechny tyto faktory naznačují, že úhoř říční patří k dokonalým vodním predátorům.
Akt rozmnožování
Úhoři se rozmnožují v Sargasovém moři, které se rozprostírá v Atlantickém oceánu nedaleko břehů Severní Ameriky. Po dosažení pohlavní dospělosti se úhoři vydávají ze své domoviny na 1,5 roku dlouhou pouť, která měří až 7 000 kilometrů.
Věděli jste, že...... úhořova krev je jedovatá? Pouhý půl gram krevního séra zabil při laboratorních testech za několik minut malého psa. Při zpracovávání uloveného úhoře si dávejte pozor zejména na oči. Zasažení sliznice jedovatou krví může vyvolat silný zánět. Pozor si také dávejte na otevřené rány, aby se vám do nich úhoří krev nedostala. Totožné účinky vyvolává například i zmijí jed – nevolnost, zvracení, slabost, nepravidelný puls, dýchací potíže atd. Účinky jedu jsou eliminovány při teplotě 60 ˚C a více. |
Během celé cesty ryby nepřijímají žádnou potravu. Tření ryb probíhá v hloubce okolo 350 až 500 metrů při teplotě asi 17 ˚C. Tady život dospělých úhořů končí, po vytření hynou.
Tam, kde jedněch život končí, druhým začíná. Každá samice nakladla nad sedmikilometrovou propastí 400 až 700 tisíc jiker o velikosti asi milimetr. Vylíhlý plůdek bude nyní tři až čtyři léta putovat Golfským proudem zpět k pobřeží Evropy.
Po dosažení břehů starého kontinentu se úhoři přeměňují z larválního stádia na monté (drobní úhoři do osmi centimetrů délky). Následně se úhoří drobotina dere proti proudu řek, přičemž jedna část zůstává v ústí toků (z těch se stávají samci) a druhá putuje do vnitrozemí (z těch se stávají samice).
Úhoři se dožívají osmi až 15 let. Existují ovšem i údaje o v zajetí chovaných jedincích, kteří žili mnohem déle. Příkladem může být pražský úhoř Pepík, který se dožil 68 let. Rekordmanem je ovšem 85 let žijící švédský úhoř Putte.
Stavy úhoře klesají
Lví podíl na klesajícím stavu úhořů má člověk. Může za to především budování staveb v tocích řek (jezy, přehrady), které jsou mnohdy nepřekonatelnou překážkou pro migraci úhořů.
Zmenšení úhoří populace u nás lze vyčíst i z údajů Českého rybářského svazu (ČRS). Z nich vyplývá, že v rozmezí od roku 1990 až do roku 2005 bylo (kromě let 2000 a 2004) vždy uloveno víc než 30 tisíc úhořů. Kdežto v minulé sezoně bylo uloveno "pouhých" 18 910 kusů úhoře.
Světlá budoucnost
Razantní snižování úhoří populace na našich vodách má částečně eliminovat minimální lovná délka (50 centimetrů) a doba hájení (od 1. 9. do 30. 11.). Ještě radikálnější je v ochraně úhoře například Švédsko, zde je lov této ryby zcela zakázán.
Český rybářský svaz se snaží tuzemskou populaci úhořů doplnit mladými jedinci. Poslední dodávka úhořího monté dorazila v dubnu. Z francouzských lovišť bylo dodáno 530 kilogramů malých úhořů, což je přibližně 1,6 milionu kusů. Hodnota této násady se pohybuje okolo 7,36 milionu korun, přičemž 82 % částky proplatil Evropský rybářský fond, zbytek uhradil ČRS.
Úhoři přečkali tento transport v naprostém pořádku. Po zvážení začalo převážení do revírů v Čechách a na Moravě. Toto ovšem není poslední vysazování mladých úhořů do našich revírů. Přibližně na začátku května dorazí na naše území nyní už odkrmené monté z odchoven. Doufejme, že tito jedinci zlepší stavy úhořů u nás.
