„Bod je vynikající,“ věděl Plašil po utkání, když se zastavil v mixzóně u novinářů. „Ale v komfortnější situaci před Tureckem nejsme - stejně bychom museli vyhrát.“
Když se to povede, Česko by mělo proklouznout do osmifinále - ať už ze druhého, nebo třetího místa. Proti Chorvatsku se ale dlouho zdálo, že postupová šance mizí. První poločas nevyšel téměř nikomu a Plašil nebyl výjimkou.
Ve 37. minutě ztratil míč ve středu hřiště a Chorvaté vyrazili do protiútoku, který přesnou střelou přes bránícího Sivoka zakončil Perišič.
„Je pravda, že dva góly jsme si dali sami. Já u toho prvního ztratil balon, pak tam byl hráč jeden na jednoho a vyřešil to, jak jsme viděli. Moje chyba,“ nevytáčel se zkušený záložník.
Ve druhém poločase byl také u gólu Rakitiče, kterým Chorvaté navýšili vedení na 2:0 - i když tentokrát nenesl hlavní vinu. Stoper Hubník pod tlakem napadajícího Mandžukiče rozehrál směrem k němu, ale dost nepřesně. Rozběhnutý soupeř byl u míče dřív.
„Nabízel jsem se, Chorvat mi to vypíchl... Co k tomu říct,“ pokrčil rameny. „Na ten balon jsem vůbec nedosáhl, nevěděl jsem, co mám dělat. Takové věci se stávají. Já to dneska beru na sebe.“
Až pak Češi zabrali. Škoda snížil povedenou hlavičkou, Necid pak v nastaveném čase vyrovnal z penalty. To už Plašil na hřišti nebyl - čtyři minuty před koncem přepustil místo právě střelci vyrovnávací branky.
„Důležité je, že se ještě všechno podařilo dotáhnout a že máme ještě šanci na postup. Chorvati si možná říkali, že se jim už nemůže nic stát,“ oddechl si záložník Bordeaux. „Je tu 23 hráčů, kteří mají chuť se obětovat pro tým. Závěr zápasu to dokázal. I ti, kteří naskočí na pár minut, mohou být důležití.“
