Pokud existuje sbírka kuriózních gólů, tak ten z penaltové rozstřelu letošního finále celostátní ligy sálových fotbalistů se v ní bude vyjímat.
A jejím aktérům přináší nečekané ponaučení - i když ji brankář zlikviduje (a střelec nedá), nemůže se předem radovat (a střelec smutnit).
Po neděli o tom můžou vyprávět, a také budou, poličský smolař Ondřej Slaný a zlínské šťístko Tomáš Klein, jejichž nohy se otiskly do zázračného gólu.
Co že se v Otrokovicích, které finálový turnaj hostily, tak nevšedního stalo, že se na to bude mezi sálovými fotbalisty po letech ještě vzpomínat?
Střelci už běželo hlavou, jak to týmu zkazil
Kleinovu bombu ze sedmi metrů vyrazil Slaný na horní tyč a s pocitem dobře vykonané práce odkráčel slavit chycenou penaltu. Jenže prudce vypálený míč horní tyč jenom přizvedla, ten chytil zpětnou rotaci a po dopadu na palubovku se dokutálel zpět do brány, kterou mezitím Slaný opustil.
„Myslel jsem, že balon jde za bránu. Bohužel se stalo, už to nezměním,“ vyčítal si Slaný, že nezůstal stát na místě.
Z euforie se tak během několika vteřin propadl do beznaděje. Stejné pocity vnímal také střelec, jenže v obráceném sledu.
„Absolutně jsem nevěděl, že balon skončil v brance, protože myšlenkami jsem byl úplně někde jinde, že jsem to klukům zkazil,“ svěřoval se Klein.
„Hala musí být nakloněná,“ žasl komentátor internetového přenosu na webu LiveMems.cz.
Emocionální prožitek umocňovala chvíle okamžiku. Rozstřel o titul českých šampionů spěl do finiše, po Kleinovi zbýval na každé straně jeden exekutor. Stav 3:3, nebo 4:3 pro Zlín – to mohl být zcela fatální rozdíl a také byl. Hned další poličský střelec totiž bránu překopl a bylo hotovo.
Potupený brankář: Když nejde o život, nejde skoro o nic
Než se však dostal ke svému pokusu, uběhlo téměř pět minut. Tak dlouhou trvalo, než se arbitři usnesli branku uznat. Protesty poličské strany byly marné.
„Kluci, co stáli u rozhodčího, říkali, že pískl. Jakmile pískne, v tu ránu je přerušená hra,“ tvrdil trenér Poličky František Švec.
Na záznamu hvizd slyšet není a v bouřlivé kulise ani nemohl být. Vidět však je, jak rozhodčí rozpažuje ruce na znamení, že střelec penaltu neproměnil (ač měl správně počkat, jak celá akce dopadne), a kterak zlínský gólman Ondřej Soukeník vbíhá do brankoviště a hlasem míč povzbuzuje v cestě do sítě.
„Neměl tam být. Ale změnit zpětně výsledek nebo opakovat penalty by byla velká fraška,“ smířil se s porážkou kouč Poličky.
Brankář Slaný svůj mylný úsudek bezprostředně po rozstřelu obrečel, pak ale sportovně pogratuloval soupeři k titulu.
„Když to stáhnu ke své profesi hasiče, tak když nejde o život, nejde skoro o nic,“ prohodil nešťastník finále.
„Ale mrzet mě to bude dlouho,“ doplnil.
