Většinu minulé sezony strávil Crnkič, který vlastní bosenský i americký pas, na hostování ve Znojmě a dnes ho čeká už jako člena základní jablonecké sestavy důležitá domácí bitva se Spartou. „Je to pro nás velký zápas. V Jihlavě jsme získali jen bod, což bylo málo. Měli jsme hrát líp a zvítězit. Proti Spartě budeme muset předvést velice dobrý výkon - být silní, rychlí a ukázat jim, že chceme vyhrát a zmenšit odstup na jeden bod,“ řekl 22letý Nermin Crnkič.
Může tenhle zápas určit, jestli budete hrát o Ligu mistrů?
Ano, myslím, že to s tím má hodně společného. Tím se ale zatím nezabýváme. Teď se díváme jen na nejbližší zápas, ale jak se sezona bude chýlit ke konci, začneme samozřejmě přemýšlet i o jiných věcech. Ale ano, určitě chceme hrát Ligu mistrů. A jestli se dostaneme na druhé místo, tak budeme chtít zaútočit i na to první. V tomhle smyslu je zápas se Spartou opravdu důležitý.
Je výhodou, že proti vám nebude na vaší levé straně hrát zraněný sparťan Kadeřábek?
Já nehledím na to, kdo proti mně hraje na jakém postu. Soustředím se na svoji hru a budu se na hřišti snažit vyhrát souboje se všemi hráči. Když jednou neuspěju, nevadí, zkusím to podruhé. Takže jestli hraje Kadeřábek, nebo ne, na tom mi nezáleží.
Podzim jste začal v základní sestavě, ale po příchodu Mingazova jste místo ztratil. V prvních třech jarních zápasech jste opět dostal důvěru, věříte si, že se udržíte v základní jedenáctce i dál?
Myslím, že mi velice dobře vyšla zimní příprava ve Španělsku a Portugalsku. Musím dál poctivě trénovat, poslouchat trenéra a ukazovat při zápasech, co ve mně je.
Dostáváte se do řady šancí, ale nedáváte moc gólů. Čím to je?
Máte pravdu, proti Slovácku jsem měl tři nebo čtyři šance. I v minulé sezoně jsem mohl víc skórovat. Možná je to tím, že někdy se ty situace snažím vyřešit až příliš rychle. Proti Jihlavě už jsem se konečně trefil i za Jablonec a věřím, že v zakončení zachovám větší klid. Tahle sezona je pro mě velice důležitá a doufám, že ty góly střílet budu. Chce to jen víc trpělivosti.
Jak jste se dostal do Jablonce?
Hrál jsem v USA a pak jsem si vyzkoušel druhou ligu ve Švédsku. Mám v Chomutově příbuzného, ten znal nějaké lidi tady v Jablonci a řekli mi, že Jablonec je dobrý klub. Tak jsem si to ověřoval na internetu, řekl jsem si, že to zkusím a zamířil jsem k vám do České republiky. Nejdřív jsem hrál za juniorku, pak jsem dostal kontrakt a už jsem tady zůstal. Moc se mi tady líbí.
Šanci v základní sestavě jste ale dostal až na hostování ve Znojmě.
Ano a musím říct, že Znojmo mi hodně pomohlo. Dalo mi příležitost se fotbalově předvést. Tady v Jablonci jsem první rok moc šancí nedostal. Jsem Znojmu vděčný a jsem moc rád, že teď můžu hrát za Jablonec, což je větší klub.
Kde jste vlastně doma? V USA nebo v rodné Bosně?
Víte, první dva roky v Jablonci to pro mě bylo dost těžké. Chtělo se mi vrátit domů do Ameriky, stýskalo se mi. Teď naštěstí přijela moje přítelkyně a je to o mnoho lepší. Jsem víc v klidu a můžu se soustředit na zápasy i líp trénovat. V Česku si to užívám.
Který stát byste vlastně reprezentoval, kdyby přišla pozvánka?
Ještě nevím, asi záleží na tom, kdo dřív zavolá. Myslím, že mě teď sleduje Bosna, mluvil jsem o tom se svým agentem. Uvidíme, jak se to vyvine.
