"Klukům děkuju, že mě podrželi super výkonem. Dík patří i našim fanouškům, povzbudili mě dokonce i hráči Teplic."
Šel jste na dlouhý míč do rohu vápna, ale ten vám nečekaně vyklouzl přímo k Litsingimu. Co se tam přesně stalo?
Byla to moje chyba, nekoncentrovanost. Myslel jsem už dopředu. Chytil jsem míč a smýkl jsem se tělem, jenže balon mi utekl... Kluci mě pak povzbuzovali. Říkali mi: Hlavu vzhůru. Bylo to těžké, ale jsem rád, že jsem zápas dochytal do konce a že jsme vyhráli.
Stalo se vám někdy něco podobného?
Chyby se dělají, ale já doufám, že už takový gól nikdy nedostanu. Ostatně, v životě jsou důležitější věci, třeba zdraví.
Co vám v tu chvíli běželo hlavou?
Že jsem matlák a jak něco takového můžu udělat. Teď je to už sranda, ale v té chvíli mi do smíchu nebylo. Celkově jsem ale určitě nezklamal. Mám z toho dobrý pocit. Uvidíme, jak to budou brát ostatní.
Soustředil jste se pak o to víc na každý detail ve druhém poločase?
Určitě. Ten moment má člověk stále v hlavě, nedá se to jen tak vymazat. Musel jsem se koncentrovat a na každou situaci být stoprocentně připravený.
Najdete odvahu podívat se na svůl kiks na videu?
Já se na video podívám hned, nemám s tím problém. Daroval jsem jim gól, ale nic se neděje, vyhráli jsme.
Jak velký je výhra nad Teplicemi krok ke čtvrtému místu?
Velký, dostali jsme se v tabulce před ně. A když budeme hrát takhle dál, snad už tam nikoho nepustíme.
