Je fotbal ještě horší než politika? Když byl nedávno zvolen policejním prezidentem Martin Červíček, jeho partnerka a politička Jana Černochová okamžitě položila funkci v bezpečnostním výboru.
Dagmar Damková, životní partnerka kontroverzního fotbalového funkcionáře Romana Berbra, je šéfkou komise rozhodčích. A říct "hasta la vista" se zjevně nechystá.
Přitom pro ni platí stejná premisa jako pro Černochovou: i kdyby na tom nebyla píď pravdy, nikdy se zcela nezbaví podezření z konfliktu zájmů. Nezbaví se podezření, že jde na ruku Berbrovi, oficiálně bossovi Plzeňského fotbalového kraje, neoficiálně šedé eminenci celého českého fotbalu.
Je to nešťastné tím spíš, že jinak zpravidla sympaticky vystupující Damkovou do funkce prosadila skupina kolem majitele plzeňského klubu Tomáše Paclíka. A tím, kdo nejhlasitěji protestoval proti jejímu dosednutí do křesla, byla Sparta v čele s nejvyšším vládcem Danielem Křetínským.
Po sobotním českém "El Clásiku", které pustilo do domácí ligy podezření z tendenčního řízení, může Křetínský (vyleze-li konečně z "ulity") na svůj tehdejší odpor poukazovat a ohánět se jím. A bylo by nyní velmi těžké mu tento názor vyvracet.
Damková jednou na dotaz, zda bude mít nervy vyhnat z fotbalu atmosféru "kapříků", odpověděla: "Nevím. Zatím jsem do funkce šla s elánem a doufám, že mi vydrží."
Atmosféru "kapříků" však spíš než elán vyženou důvěryhodní lidé. A takovým člověkem Damková není, jakkoli to vůči ní osobně může být nespravedlivé.
Že ji Sparta nechce, je veřejným tajemstvím. Její eventuální konec je ale i v zájmu Plzně: ta je oprávněně považována za nejprogresivnější a nejlepší tuzemský tým, proto musí jako dehonestující vnímat náznaky, že si k výhře pomáhá i jinými prostředky než těmi na hřišti. Šiřitelům těchto náznaků by pád Damkové částečně zacpal ústa.
V utopické fotbalové pohádce by následoval pád klubového manažera Františka Myslivečka, před pár lety pykajícího za korupci, o němž Paclík s mnohoznačným a mrazivým pragmatismem prohlašuje: "Pracuje dobře."
Damková už v neděli - aniž čekala na stanovisko celé komise - prohlásila, že o tendenčním řízení nemůže být řeč.
Navíc podle informací MF DNES neměl proti sudímu námitky ani delegát utkání s údajnými úzkými vazbami na Berbra...
Nic z toho pochopitelně není důkazem fotbalových nekalostí, nicméně ti, kdo si myslí, že existují, mohou prostřednictvím Damkové bít český fotbal po hlavě.
Proč ho jeho šéfové nechávají zbytečně tlouct? Chtě nechtě se vnucuje výklad: protože jim samým se to vyplácí.
