"Něco mi ukáplo už na trávníku," přiznal pohnutí osmatřicetiletý hráč. "Teď mi to začíná docházet, všechno se v hlavě vstřebává a nad vším přemýšlím, takže nějaké slzy ještě přijdou."
Radime, jak jste si užil poslední okamžiky kariéry?
Chtěli jsme zápas zvládnout a rozloučit se s jarem vítězstvím. Sám jsem měl problémy s achilovkou, ale ať si kluci zvykají hrát beze mě. Můj čas nadešel a jsem rád za chvíle, které jsem strávil na trávníku. Sen hrát první ligu mi vyšel parádně, navíc to byl i koníček, kterým jsem se mohl živit. Co víc jsem si mohl přát?
Co vám naskočí, když se ohlédnete za kariérou?
Splnil se mi sen. Ve čtrnácti jsme si s kamarádem řekli, že by bylo krásné zahrát si první nebo druhou ligu. Ještě v osmnácti letech jsem hrál župní přebor za Vigantice, neměl jsem pojem co obnáší dorostenecká liga nebo tyto extrémní sporty, jako je první liga.
Předseda představenstva Josef Lébr vám nabídl funkcionářskou pozici, zůstanete tedy v Sigmě?
Jsme na něčem domluvení, ale teď si budu užívat oslavy a mám nějaký čas na rozhodnutí. Dřív, když jsem přestupoval, tak to byl vždy správný krok a všechno mi vyšlo - počínaje vojnou, přestupem do Frýdku, Opavy a dál. Teď mě čeká další krok, věřím, že bude správný a štěstěna mi bude nakloněná.
Bylo těžké se rozhodnout a říct: "odcházím"?
Vůbec. Už jsem se rozhodoval minulý rok v létě. Klub na mě ale uplatnil opci, tak jsem pokračoval a zase jsem věřil v zisk trofeje. Možná v jednatřiceti je to těžší, ale u mě v osmatřiceti je to ulehčené věkem. Nejde hrát na věky věků a abych pravdu řekl, tak si někdy připadám, že na hřišti už zavazím. A kdy by bylo lepší skončit než teď?
Nabídka hrát za Vigantice platí?
Určitě, ale uvidím, jak mi to vyjde časově. Trénovat určitě nebudu, tréninků za život už mám až až.
Troufnete si na krajský přebor bez tréninků?
Proč ne? Říkal jsem, že nebudu bránit, takže přes půlku určitě nepůjdu. Budu jako volný hráč jenom vepředu a nebudu nic vymýšlet. Doufám, že mě budou zásobovat balony.
VIDEO: podívejte se na sestřih zápasuUtkání Olomouc versus Dukla Praha ve videoreportáži |
Máte za sebou sezonu, o které říkáte, že byla psychicky nejnáročnější. Dá se díky jarní jízdě za záchranou a pohárem označit i jako nejkrásnější?
Přál bych si, aby tam nebyl tak obrovský tlak. Ano, teď je nejkrásnější. Teď, když jsme se zachránili a měli jsme v ruce pohár. Ale odpočtem 9 bodů a podzimem, kdy jsme body nesbírali, byla psychicky nejnáročnější. Krásná, ale těžká.
Kdy vám bylo nejhůř?
Když jsme doma neporazili Příbram (4:4). Klíčové zápasy ale byly v Plzni a Mladé Boleslavi, odkud jsme přivezli body, které nám nahrály. Kdybychom je neměli, museli bychom v posledním kole Duklu porazit.
Trenér Uličný o vás mluvil jako o synovi, co byste řekl vy o něm?
Na podzim jsem střídal i nehrával a honily se mi myšlenky, že bych to měl zabalit. Ale to jsem nemohl dopustit. Nevím, jak by to vzalo obecenstvo, byl bych zbabělec, krysa, která opouští potápějící se loď. V okamžiku, kdy přišel trenér Uličný, řekl mi, že mě potřebuje v kabině a na hřišti a to mi zase vlilo krev do žil.
Měl jste v boji o záchranu jako kapitán víc práce v kabině než obvykle?
Ne. Měli jsme problémy, po podzimu šel na operaci Kuba Petr, odešel Bajer a v lednu se zranil Tomáš Hořava. Ale mančaft se stmelil ještě víc, každý musel ukázat, že na to má. Z těchto problémů vstaly nové hvězdy Klesnil s Pospíšilem. Pro mladé kluky je tato sezona perfektní, protože jsou tak zocelení, že by jim to mělo v další kariéře pomoct. Všichni si prošli těžkou zkouškou, fotbalovým peklem, kde je tlak obrovský. Teď je to zocelí a další sezona by měla být daleko lepší.
Kam v ní může Sigma dojít?
Věřím, že kdyby nám body nesebrali, byli bychom i letos jinde. Mančaft byl dobrý, ale psychika je hrozná věc. Když se mužstvo doplní, bude mít kvalitu, a pokud na začátku sebereme nějaké body, tak věřím, že budeme hrát nahoře.
Říkáte "budeme hrát", z toho mi vychází, že už jste rozhodnutý v Sigmě zůstat.
Novinářům je těžké takto odpovídat, ale asi ano.
