Předtím Letenští prohráli doma s Plzní a ještě o kolo zpět nečekaně padli v Hradci Králové. Tohle že je ta nová Sparta? divila se fotbalová veřejnost.
"No jo, lidi by novou Spartu chtěli hned. Jenže tak jednoduché to není. Za půldruhého roku se tu mužstvo přestavělo skoro od základu, zatímco největší soupeři zůstali pohromadě jen s nepatrnými změnami. Ať už jde o Liberec, Boleslav nebo Plzeň," říká čtyřiatřicetiletý Jarošík.
ZA SPARTU. Jiří Jarošík pózuje fotografům v novém dresu.
"Navíc u nás se do týmu zabudovávají mladí, což taky chce čas. Ale samozřejmě to neomlouvá třeba náš výbuch v Hradci. Z těch dosavadních čtyř ligových porážek byla právě ta s Hradcem nejostudnější. Kdežto Plzeň nás prostě přehrála."
Ale loni koncem srpna jste v Plzni soupeře přehráli vy. Právě tam jste po přestupu ze Zaragozy odehrál za Spartu první ligové utkání. Jak si rozdíl mezi těmito zápasy vysvětlujete?
Těžko říct. Proti tomu srpnovému zápasu, který jsme místo dva nula klidně mohli vyhrát i čtyři, pět nula, jsme měli v sestavě mladé hráče Přikryla s Krejčím, mužstvo se prostě formuje. Navíc prohrávat už ve třinácté minutě dva nula, to by zlomilo každého. O to lehčeji se jim pak hrálo, zatímco my se už moc nezvedli.
Doplatili jste také na hrubé chyby v obraně. Co byste k tomu řekl?
Ono se říká, že dobrá defenziva je záležitostí celého mužstva. Ale chraň bůh, že bych se chtěl zrovna na tohle vymlouvat. Uznávám, že vzadu jsme dělali chyby, které bychom dělat neměli. Já osobně si nejvíc vyčítám ten první gól, kdy Pavel Horváth poslal geniální míč na nabíhajícího Bakoše. Hlídal jsem si pravou stranu, Bakoše za mnou jsem si nevšiml a pak už bylo pozdě. Musím ale uznat, že ani při dalších dvou plzeňských gólech jsme se v obraně nijak nepředvedli.
Ale prý jste to po prohře s Plzní hlavně vy pořádně schytal.
Bez komentáře.
Lze říci, že poslední dvoubrankové vítězství na Žižkově postavilo Spartu zase na nohy?
Předpokládám, že to tak je. Začátek sice nic moc, pak nám pomohl šťastný gól, ale ve druhé půli už nebylo co řešit. Taky jsme mohli přidat víc branek než jednu.
Jak se zkušenému veteránovi hrálo ve stoperské dvojici vedle devatenáctiletého Jakuba Brabce?
Vůbec jsem se toho před zápasem nebál, přestože pro Jakuba to byl obrovský skok nahoru. Určitě nebyl v lehké situaci, ale zvládl to na jedničku, bylo to s ním v pohodě. Na druhou stranu, mnohem těžší prověrky ho teprve čekají.
Pomohla mužstvu při zápase na Žižkově přítomnost generálního manažera Jaroslava Hřebíka na lavičce?
Abych řekl pravdu, já to ani nevěděl. Pokud vím, tak manažer Hřebík na tu lavičku moc nechtěl, jenže situace si to po těch našich porážkách vyžádala. A vzhledem k tomu, že si to trenér Hašek pochvaloval, smysl to nejspíš mělo. Už pro tu snadnou komunikaci.
Mluvil o přestávce k mužstvu vedle trenéra Haška i manažer Hřebík?
Většinou tak ze sedmdesáti procent mluví Hašek a asistent Jílek. Pan Hřebík v poločasech do kabiny chodí a pokaždé něco důležitého k zápasu a hlavně k taktice vypíchne. A tak to bylo i na Žižkově.
Jiří Jarošík
Nejspíš je pro Spartu obrovskou výhodou, že se trenér Hašek s manažerem Hřebíkem respektují a navzájem uznávají.
Samozřejmě, to je pro takovou spolupráci základním předpokladem. Tihle dva si prostě padli do oka, jsou fotbalové stejně naladění a chtějí pro Spartu jen to nejlepší. A jsem přesvědčený, že nás vytáhnou hodně vysoko. Ale jak už jsem říkal, není to možné ze dne na den.
V polovině ledna jste prohlásil, že revoluce s Hřebíkem vás baví. V čem ta fotbalová revoluce spočívá?
Pan Hřebík nemá jako generální manažer na starosti jen áčko. Chce konsolidovat celou Spartu a jeho revoluce, když se budeme držet tohohle termínu, začíná už od dorostu. Snaží se, aby se trénovalo jednotně, moderně. Zavedl do přípravy nějaké novinky, například i na kondici se dělá s míčem, což každého hráče pochopitelně baví mnohem víc než samotné úmorné běhání. Přičemž efekt je stejný. Naše tréninky pečlivě sleduje a občas do nich skočí, akci zastaví a vysvětlí, jak to dělat líp a hlavně proč to dělat právě takhle. Dbá i na to, abychom se před tréninky scházeli s dostatečným předstihem a vysvětlili si, jakou náplň bude příprava ten který den mít. Abychom se na ten trénink, jak se říká, naladili. Zkrátka nebrat to tak, že přijdeme do kabiny pět minut před tréninkem s tím, že si prostě jdeme jen tak zakopat. Manažer Hřebík se prostě snaží dělat to, co jsem zažil třeba v Anglii nebo ve Španělsku. Takže vidíte, že jeho záběr je velký a že na tu novou Spartu potřebujeme všichni čas.
Jiří Jarošík
Ale času k získu mistrovského titulu zase tak moc není.
Ve hře je ještě třicet bodů, tříbodový náskok před druhým Libercem máme, stejně to tak máme ve vlastních rukou. Takže kdybyste se zeptali, kdo titul vyhraje, odpověděl bych, že Sparta.
Ve svých rukou to však vzhledem k zápasu se Spartou ve 24. kole má i Liberec. Není pro vás nakonec výhodou, že se hraje v Liberci?
Je pravda, že pokud budeme mít na Liberec pořád minimálně ty tři body, bude v tomhle zápase pod obrovským tlakem, protože bude muset vyhrát. Kdežto nám by stačila remíza. Ale to je ještě daleko, já teď myslím na páteční zápas s Ostravou.
Jakými slovy byste tedy fanoušky na duel s Ostravou pozval?
Posledně na Plzeň jich přišlo skoro osmnáct tisíc a my je zklamali. Tak teď bych jim vzkázal, že to jejich zklamání hodláme odčinit. Rádi bychom předvedli hezký fotbal, ale určitě je můžu pozvat na náš poctivý soustředěný výkon a na naše vítězství.
