"Samotný sobotní zápas v Jablonci nesliboval pro sudího žádnou mimořádnou obtížnost. Stála proti sobě kvalitní mužstva ze špičky tabulky, obě chtěla útočit, čekal se fotbal, do kterého bude rozhodčí zasahovat minimálně. Jenže Hrubeš to nezvládl, dělal od začátku chyby na obě strany, byl nejistý a nakonec se mu to vymstilo," dodává Puček.
Hrubé chyby rozhodčích, které ovlivňují výsledky, se povážlivě množí. Připomeňme nesprávně odmávaný ofsajd Plzni na Slovácku, neodpískaná penalta proti domácí Ostravě v utkání se Spartou, nařízená penalta v Olomouci proti Ostravě za faul před šestnáctkou, teď uznaná branka Jablonce po předchozím faulu jabloneckého hráče. Co si o tom myslíte?
Je to samozřejmě na pováženou, ale z nekalých úmyslů rozhodčí nepodezřívám. I tyhle situace prostě k fotbalu patří. Ale hodně chyb pramení i z nedostatečné spolupráce asistentů s hlavními rozhodčími. Mnozí asistenti jsou alibisti a než by si v nějakých složitých situacích pálili prsty, nechají v tom vykoupat hlavního.
LUBOMÍR PUČEKSvého času byl nejlepším českým fotbalovým rozhodčím. Poprvé se objevil ve federální lize v roce 1990, osm let figuroval na mezinárodní listině FIFA a pětkrát vyhrál Křišťálovou píšťalku pro nejlepšího českého rozhodčího. Koncem roku 2004 kariéru sudího ukončil na protest proti podle něj nespravedlivého počínání tehdejší komise rozhodčích pod vedením Jaroslava Melichara. Na podzim 2005 dostal od soudu peněžitý trest 70 000 korun za nepřímé ovlivnění zápasu slovenské první ligy B. Bystrica - Púchov 3:0, který řídil jeho tehdejší kolega Jaroslav Jára. |
Takovým příkladem by jistě mohla být i situace při Vošahlíkově vítězné brance do sítě Sparty.
Samozřejmě. Sudí jako Hrubeš ten faul vidět musel, ale protože to skončilo domácím gólem, v té chvíli nenašel odvahu odpískat faul. A vinu měl pochopitelně i asistent Ubias, který ho pomocí dorozumívacího zařízení měl na faul upozornit.
Neměl být na tak důležitý zápas delegován přece jen zkušenější rozhodčí?
To je sice otázka pro komisi rozhodčích, ale když už se ptáte, tak mezi našimi sudími by se jistě našla řada zkušenějších, kteří už jsou osobnostmi. Já tvrdím, že kdyby to pískali třeba Radek Matějek nebo Damková, tak by to takovým gulášem neskončilo, a hráči by si k sudímu tak nedovolovali. Určitě by na něj nepořvávali jako třeba Lafata, Řepka a další. Takže být komisí rozhodčích, řešil bych to jinak. A možná bych se jinak postavil i k dalším věcem. Přitom bych ale rád zdůraznil: zaplať pán bůh za jejího současného předsedu Macelu.
Jak se například díváte na to, že si sudí Roman Hrubeš nechal od hráčů nadávat?
Hráči u Hrubeše brzo vycítili, co si k němu mohou dovolit. A v Jablonci správně odhadli, že si k němu mohou dovolit skoro všechno. Chytrý sudí by takovým situacím předešel, každý je strůjcem svého štěstí.
Když tedy Lafata poslal Hrubeše kamsi, co mělo následovat?
Tady už bylo na nějaké hrdinství od rozhodčího pozdě. Ani se nedivím, že to nechal plavat, protože eventuálním vyloučením by si zápas ještě víc zkomplikoval. Na jeho místě a v téhle situaci by Lafatu vymetl málokdo. Ale jak už jsem říkal, Hrubeš ztratil kontrolu nad zápasem mnohem dřív.
Jak jste nadávky od hráčů řešil v dobách aktivní kariéry vy?
Když zavzpomínám, vyslechl jsem si toho na hřišti taky hodně. Jenže kdybych ty hráčské výlevy trestal přesně podle pravidel, utopil bych se v tom taky. Mezi takové abych tak řekl kritiky patřili třeba Jozef Chovanec, Ivan Hašek, Pavel Kuka a Petr Rada, kterého nastartovala i maličkost. Já se k nim podle rad starších kolegů Jirky Stieglera a Ivana Grégra snažil najít cestu. Ne snad, že bych jim pomáhal tlačit káru, ale usměrňoval jsem je jinak než červenou kartou.
Takže za nadávky jste nikdy žádného hráče nevyloučil?
Ale vyloučil. Dokonce fotbalistu, kterého jsem měl a dodnes mám za jednoho z největších kamarádů. V zápase Sparty s Ostravou mě po nějakém verdiktu vulgárně označil mužským přirozením a mazal. Strašně se divil, ale to jsem opravdu nemohl jinak, prostě tohle už přehnal.
Nemají fotbaloví rozhodčí tak trochu smůlu i díky dnešní technice? Vždyť televizní záznamy a videa je usvědčují z těch nejmenších chybiček.
Je to pravda, ale to rozhodčí v žádném případě neomlouvá. Ale zmínil bych něco jiného. Chodím na hokejovou extraligu a tam rozhodčím můžu jen závidět tu důležitou technickou pomůcku, jakou je video. Nejednou se po sporné situaci i přes minutu nehraje a sudí se dohaduje s videorozhodčím. A i kdyby se v sobotu v Jablonci po tom neregulérním gólu nehrálo třeba i dvě minuty, bylo by to mnohem menší zlo, než když Vošahlíkův gól platil.
Jenže video ve fotbale nedovoluje FIFA...
A to je právě něco, co ze strany FIFA nechápu. Je mi to záhadou a nedovedu si to vysvětlit.
