"I pro mě ten zápas má něco do sebe, protože jsem působil devět let v Ostravě. Jinak ke každému zápasu přistupuju stejně, i když ty třeba se Spartou nebo Baníkem patří vždycky mezi ty největší," sděluje brněnský obránce Josef Dvorník.
"Význam zápasu je ale nejvíc znát právě na fanouškovském poli, protože mezi oběma tábory panuje tvrdá rivalita," dodal Dvorník.
Právě díky ní má souboj Brna s Baníkem vždy zvláštní, atraktivní náboj. Přinejmenším do Brna pokaždé dorazí početná armáda hostujících příznivců, díky jejímuž soupeření s domácím kotlem vládne stadionu opravdová fotbalová atmosféra, v Česku jinak tak zoufale vzácná.
"Jsme rádi za každého fanouška, i za toho hostujícího. Když je dobrá atmosféra, člověk je víc zapálený do hry a nevnímá tolik takové ty okolní vlivy. Když je na stadionu tisíc lidí, vy za stavu 0:1 pokazíte jednoduchou nahrávku a někdo začne hulákat nespisovná slova, tak je to všechno slyšet a na některé hráče to může mít vliv," říká Dvorník. "Zato když je stadion plný, tak to až tak nevnímáte, protože za chvíli vás fanoušci zase ženou dopředu."
Jednatřicetiletý stoper patří k mála hráčům, kteří nosili dres Brna i Baníku, a může tak srovnat příznivce obou týmů. "Je to hodně podobné, záleží hlavně na množství. V Baníku jsem zažil éru, kdy se hrálo o titul a na Bazaly chodilo 15 tisíc diváků, což byla paráda. Ale taky jsem byl u záchranářských starostí, kdy bylo na stadionu tři tisíce lidí, všichni mlčeli a slyšet byli akorát ti, co si jdou do hlediště něco dokázat a jenom nadávají."
Kontrasty poznal Dvorník i v Brně. "Když jsme s Baníkem hráli na starém stadionu, bylo tam dvacet tisíc fanoušků s vlajkami a pyrotechnikou a bylo to skvělé," vzpomíná obránce.
Zato teď většinou nastupuje na téměř prázdné Srbské. "Traduje se, že na ni to lidi netáhne, i když nevím, z jakého důvodu. Ale na vině jsme také my hráči. Když se nedaří, tak lidi nechodí. Když jsme ale na začátku sezony hráli dobře, přišlo třeba šest tisíc fanoušků a bylo to o něčem úplně jiném."
O atmosféře, kterou zažil při působení v tureckém Manisasporu, se však může Dvorníkovi v Česku maximálně zdát. "Tam chodí jiné návštěvy a fandí se trošku jiným způsobem, je tam takový všemožný hluk. Patří k tomu i bengálské ohně, ale je to ve zdravé míře, která nikomu nevadí. Já osobně tohle uznávám, bylo to perfektní. I když jsem do Turecka šel s jistými obavami, nemusel jsem se tam po žádné stránce ničeho bát," podotýká.
Mezi Tureckem a Českem však není patrný jen rozdíl v atmosféře, mnohem větší propast zeje mezi přístupem veřejnosti k fotbalu. Právě z něj se odvíjí návštěvy na stadionech.
"V Turecku je fotbal tak populární, že tam vychází deset deníků jen o něm. Společnost taky vnímá fotbalisty jinak než u nás. Tady si třeba hodně lidí myslí, že každý fotbalista bere tolik jako Řepka, a funguje tu závist."
Ovšem zpět k dnešnímu hitu na Srbské. Právě podobné události, které nabízejí fotbal i s opravdovými kulisami, mohou fanoušky přesvědčit, že stojí za to zajít na stadion.
"Doufám, že přijde aspoň pět tisíc lidí a že se zápas hlavně nám povede. To by mohlo příště přivést třeba o tisíc fanoušků víc a postupně by se to mohlo stupňovat," věří Dvorník.
Dnešní duel tak bude nejen soubojem fanoušků, ale pro Brno vlastně i bitvou o fanoušky.
