"Když na to máte, tak proč to nezkusit," říká plzeňský záložník Pavel Horváth, jehož levačka je dlouhými pokusy pověstná.
Sám dal v roce 2007 gól ze 47 metrů za Spartu v Olomouci. Teď v lize přibyly další dvě nádherné trefy. První zařídil na konci srpna Jan Štohanzl z Bohemians 1905, druhou v neděli kladenský Jan Procházka.
Góly od půlící čáry se staly hitem ligového podzimu. Trenéři nově upozorňují na situace, které dřív nevypadaly nijak nebezpečně. Brankáři se bojí, aby nebyli za klauny. A střelci to prostě zkoušejí.
Když se jim dlouhatánský lob nepovede, maximálně budou spoluhráčům chvíli pro smích a dostanou vynadáno od trenéra. Jenže když se trefí, jsou za hrdiny. Mimochodem, Štohanzl i Procházka zařídili góly z poloviny hřiště důležitá vítězství.
Prohlédněte si gól Procházky
"Přesto, že teď padly dva skoro totožné góly během měsíce, jsem přesvědčený, že to z velké míry způsobila náhoda a štěstí," tvrdí zkušený jablonecký brankář Michal Špit.
Góly z půlkyTen Štohanzlův = náhoda
|
Jistě, náhoda a štěstí při 50metrovém pokusu hrají podstatnou roli, ale zároveň v tom musí být i technická šikovnost, rychlý švih a pohotovost střelce. Zdaleka ne každý dokáže při zápasovém stresu nakopnout míč přesně na 50 metrů.
Ovšem například záložník Xabi Alonso, od nové sezony motor Realu Madrid, to piluje i při tréninku. Už když u půlícího kruhu zpracovává přihrávku, podle periferního vidění tuší, kde stojí brankář. Když má šanci ho přehodit, posune si míč a pošle ho pravým nártem do daleka. Kolikrát už se mu to povedlo.
"I kdybych věděl, že to může udělat, budu prostě z takového pokusu překvapený," reaguje Špit. "Brankář je v dnešním fotbale něco jako libero, na hranici šestnáctky zajišťuje stopery a musí být připravený zachytávat dlouhé míče za obranu. Na úkor rizika, že ho někdo zkusí přehodit."
To riziko sice není vysoké, ale existuje, což dokládá především Procházkův parádní pokus z neděle. Olomoucký gólman Drobisz nebyl příliš vysunutý před brankou, míč mu svištěl těsně nad hlavou, přesto ho nestačil lapit. Zapůsobil moment překvapení i dezorientace, protože při couvání je brankář logicky zranitelnější.
Prohlédněte si gól Štohanzla
"Najednou máte jedinou vteřinu na zákrok a nevíte, co přesně udělat. Z toho překvapení někdy ani nestačíte zvednout ruce," líčí Špit. "Když jsem viděl, jak ten míč letí, úplně mi ztěžkly nohy," přiznává Petr Drobisz.
A právě na to pokušitelé zázračných střel z dálky spoléhají ze všeho nejvíc. Jak dlouho budeme čekat na další trefu?
Až se zapomene, zase to zkusím, říká ProcházkaCo potřebuje fotbalista k tomu, aby se trefil z 50 metrů? "Zaváhání brankáře, štěstí a dobrý míč," vypočítává Jan Procházka, 30letý obránce Kladna, který v neděli zesměšnil olomouckého Drobisze.
|