Souhlasíte, že jste bojovali hlavně s vlastní psychikou?
Souhlasím, hlavně v prvním poločase to byl přesně tenhle druh boje.
Proč jste se nemohli chytit?
Částečně jsme se do tohoto stavu dostali předcházejícími výkony sami, částečně byl tlak cítit zvenčí, a to tím, jak potkáváte lidi nebo čtete noviny. Strašně jsme to chtěli zlomit, možná až moc, a z takových pocitů někdy pramení nepřesnosti. O poločase jsme si řekli, že nesmíme být tak nervózní.
Bylo v kabině hodně rušno?
Rušno ne. Potřebovali jsme se hlavně uklidnit, protože do té doby to bylo z naší strany divoké, měli jsme spoustu zbytečných ztrát. Strašně moc jsme běhali, ale bohužel bez míče a s nepřesnostmi. Pak už to byl celkem dobrý fotbal se šancemi.
Křištálová lupa A s vaším gólem.
To byla lehká práce. Od Marka Jankulovského přišel fantastický centr, přesně takový jsem čekal. Pak už jsem hlavičkoval z metru.
Pocítil jste po gólu velkou úlevu?
Především jsme byli v tu chvíli o gól před Slovinci, a když to řeknu hrubě, i kdybychom měli míče odkopat na tribuny, museli jsme vedení ubránit. Gól byl důležitý právě proto, že jsme cítili, že to nebude zápas, ve kterém bude padat hodně gólů.
Ale ještě v prvním poločase vám muselo zatrnout, když jste poslal do šance soupeře.
Ze své pravé strany jsem se při bránění dostal až na levou a přemírou snahy jsem vytvořil šanci pro soupeře. Chtěl jsem ve skluzu vypíchnout balon a místo toho jsem přihrál protihráči přímo na nohu. Jsem nesmírně rád, že to Dan Zítka chytil, musím mu poděkovat.
Kdyby se nevyhrálo, řekl byste, že je šampionát ztracen?
Ve hře by pořád bylo druhé místo a baráž. Jenže to bychom asi museli všechno vyhrát, což by bylo hodně těžké.
Může vás vydřená výhra nakopnout?
Vnímal jsem, že na nás lidé pískali. Chápu, že chtějí vidět góly a vítězství, a ne, jak kazíme. Ale kdo hrál fotbal, ví, že taková utkání jsou a vyhrávají se vůlí a bojovností. To byl náš případ. Proto nás to může nakopnout.
Mimochodem, před gólem chtěl trenér Rada střídat. Neměl jste strach, že bude střídat vás?
Kdyby po první půli střídal kohokoliv, nikdo by se nedivil. Jsem rád za důvěru dál. A myslím si, že teď je rád i trenér.
