Od svědomitého dohledu nad obávaným „jádrem“ relaxuje v přírodě, na zahrádce a s písněmi Edith Piaf. Ve čtvrtek 3. června oslaví šedesátiny.
V SÚJB ji čekal „ostrý start“, neboť v době jejího nástupu dodavatelské firmy dokončovaly první blok jaderné elektrárny Temelín. Několik let zpožděná a prodražující se stavba narážela na odpor mnoha tuzemských i zahraničních aktivistů a její dokončení schválila vláda Miloše Zemana v květnu 1999 jen těsným poměrem. Nakonec se vše povedlo. V závěru roku 2000 spustili první blok, o dva roky později blok druhý. Na zvládnutí náročné situace měl zásluhu i SÚJB se svou velitelkou.
Další zkouška přišla před vstupem České republiky do Evropské unie, který zase provázely pokusy o zpochybnění bezpečnosti čtyř jaderných bloků v jihomoravských Dukovanech. Drábová se svým týmem dokázala tlak na vynucené odstavení Dukovan odrazit: „Tehdy na nás ti starší bratři leccos zkusili. Ale jakmile s nimi začnete jednat jako rovný s rovným, tak je přesvědčíte,“ řekla Lidovým novinám v rozhovoru v roce 2011.
Když Drábové hrozilo ozáření
Jaderná fyzička má za sebou i další dramatické okamžiky. „Nejméně v jednom případě mi hrozilo ozáření – a to byla chvíle, kdy jsme v roce 1996 likvidovali nález zdroje ionizujícího záření, který se našel v železném šrotu ve vagonu,“ vzpomínala před lety v rozhovoru pro české vysílání BBC.
 |
Velkým tématem je pro ni Černobyl. Exploze přišla krátce po začátku její profesní kariéry a ovlivnila její další směřování: „V pětadvaceti jsem byla hodně akční, a Černobyl, to byla akce,“ říká o důvodech, které ji utvrdily v zájmu o jadernou bezpečnost. A místo tragédie mnohokrát sama navštívila: „Vždycky je to připomínka toho, že jsme se naučili využívat tu nejkoncentrovanější energii, se kterou se můžeme ve vesmíru setkat. A nevím, jestli jsme na to za všech okolností dost pokorní a zodpovědní. Jako jednotlivci i jako společnost.“
Jaderné riziko to není, ubezpečuje Drábová. V Černobylu opět hoří |
O příčinách černobylské exploze ale sama nepochybuje a odmítá ji vnímat jako důvod k obavám z jaderné energie: „Kdyby ten reaktor nechali udělat to, na co byl naprojektován, tak se nic nestalo. Bránil se lidským chybám do poslední chvíle. Nejméně třikrát mu lidi zabránili v automatickém odstavení. Ale život si nehraje na kdyby,“ vyvrací mýty a legendy, nashromážděné kolem této kauzy.
Vyrostla v posázavských Pyšelích, kde žije dodnes. „Tatínek byl topič, mamka celý život pracovala na poště.“ Studium jaderné fyziky ji napadlo vylučovací metodou, ve snaze najít obor, který by spočíval na logice, na možnosti si odvodit, ale bez kreslení: „Moje rysy na deskriptivní geometrii končily naprostou katastrofou. Paní profesorka se vždycky podívala na můj měsíční rys a jen spráskla ruce: ?Drábová, vy čuně, co je zase tohle? ?“
A tak po studiu oboru dozimetrie a aplikace ionizujícího záření na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské na pražském ČVUT pokračovala doktorským studiem v oboru jaderná fyzika. Poté se ve Státním zdravotním ústavu zabývala mimo jiné připraveností státu na případ jaderného kolapsu. Následoval první roční pobyt ve Státním úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) na pozici ředitelky odboru havarijní připravenosti.
Úřad pro jadernou bezpečnost posvětil stavbu nových reaktorů v Dukovanech |
Po řízení Státního ústavu radiační ochrany mezi lety 1996 a 1999 se vrátila do SÚJB vystřídat v jeho čele Jána Štullera: „Když jsem nastupovala, myslela jsem si, že to vydržím nejdéle dvanáct měsíců. Jenže práce byla natolik různorodá, že jsem se nestihla úplně opotřebovat. Stále to ještě pro mě není rutina a stále mne to baví,“ přiznala už před mnoha lety v rozhovoru pro LN.
Koketovala s politikou
Posléze ji zaujala i komunální politika: „Jsem vychovaná v tom, že člověk má být užitečný, tak se zkrátka snažím.“ Od roku 2010 je místostarostkou Pyšel a v letech 2016 až 2017 za hnutí STAN zasedala v zastupitelstvu Středočeského kraje. Je také aktivní v mezinárodních organizacích jaderného dohledu, tři roky například předsedala asociaci západoevropských jaderných dozorů WENRA. A v říjnu 2016 se setkala s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou, který přijel do Prahy v rámci konference Forum 2000.
„Každá třetí žárovka v tomto státě svítí díky těm šesti jaderným blokům, které jsou spolehlivé, nikoho neohrožují, jsou i rozumně šetrné k životnímu prostředí. Tak pro mě by byla hloupost se toho vzdát z nějakých netechnických, neracionálních důvodů,“ tvrdí Drábová, které se líbí být blízko přírodě, doma chová kočku a další krmí. Životní energii získává na venkově a výletech do hor, ráda jezdí třeba na Vysočinu. A rytí záhonků podle ní nejlépe zahání splíny. „Je to vybití negativních emocí,“ prohlásila pro Ona Dnes. Jindy si zase ráda nalije dvě deci vína a poslechne oblíbené šansony od Edith Piaf.
„Odpůrce chápu, musíme trpělivě vysvětlovat.“ Šéfka SÚJB se také nedávno vyjadřovala k dostavbě jaderné elektrárny Dukovany, kdy se plánovaného tendru měla účastnit pětice firem - ruský Rosatom, kanadsko-americký Westinghouse, francouzská EdF, jihokorejská KHNP a čínská CGN. Tu poslední však Česko do tendru nakonec nepozvalo, což Drábová označila za nestandardní: „Z hlediska kritického pohledu bezpečnostní komunity jsou na tom Rusko a Čína úplně stejně,“ uvedla k tomu. (Nakonec byl z tendru vyřazen i ruský Rosatom v souvislosti s kauzou výbuchu muničních skladů ve Vrběticích.)
Drábová: Rosatom je řízený Kremlem, je to úleva, že nepostaví Dukovany |
„Venkovanku“ Drábovou, jak se sama nazývá, zajímá i výzkum a akademická sféra, je aktivní na sociálních sítích. Na trvalý partnerský vztah neměla čas, a navíc se prý účastní mnoha společenských akcí a pracovních schůzek, takže když přijde domů, cítí se mnohem pohodlněji sama.V roce 2006 jí vyšla kniha nazvaná Rizika přesahující hranice, případ Temelín, kterou napsala společně s Helmuthem Böckem. A její úsilí došlo ocenění. Václav Klaus jí v roce 2011 předal stříbrnou plaketu prezidenta republiky, Miloš Zeman o tři roky později medaili Za zásluhy.
