Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Sbohem, uranový dole. V Rožné bude místo těžby horniny zkoumat laboratoř

Důl Rožná na Vysočině se připravuje na zatopení. V jedné části se však stále bude zkoumat, jak horniny „pracují“. Podzemní výzkumné pracoviště Bukov správy úložišť radioaktivních odpadů se nachází zhruba 550 metrů pod povrchem. V následujících až patnácti letech má sloužit jako testovací laboratoř.
Poslední návštěvu pro novináře do hloubky přibližně 1200 metrů pod zemským...

Poslední návštěvu pro novináře do hloubky přibližně 1200 metrů pod zemským povrchem uspořádala 2. října 2020 společnost Diamo v bývalém uranovém dolu Rožná I nedaleko Dolní Rožínky na Žďársku. V následujících týdnech bude zahájeno jeho částečné zatopení vodou pod úroveň 12. patra, tedy přibližně 600 metrů pod povrchem. Na snímku je podzemní nádraží ve 12. patře dolu. | foto: ČTK

Těžní věže uranového dolu Rožná se po ránu začátkem října už ztrácejí v mlze. Po ukončení komerční těžby v roce 2016 působí zařízení nejdéle funkčního dolu na uran trochu osaměle. Ale jen zdánlivě. Důl se právě připravuje na poslední etapu svého života.

Vědci nyní v předpokládané hloubce budoucího úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysoce aktivních odpadů zkoumají, jak se chovají horniny a co vydrží materiály, které se mají při konstrukci používat.

Podzemní pracoviště se navíc nyní bude rozšiřovat o druhý výzkumný prostor. „Budou tu testovány inženýrské komponenty hlubinného úložiště. Laboratoř nikdy nebude sloužit k ukládaní odpadu, má podmínky pouze simulovat. To lze i bez použití těchto materiálů,“ říká vedoucí úseku přípravy hlubinného úložiště SÚRAO Lukáš Vondrovic.

Pro samotné hlubinné úložiště vybírá stát mezi jinými vhodnými lokalitami.

Současně se začnou spodní partie dolu, od 24. po 13. patro, v nejbližší době zaplavovat vodou. Ne že by ji bylo třeba do vytěžených prostor lít shora. Pracovníci společnosti Geam, odštěpného závodu státního podniku Diamo, prostě jen vypnou část čerpadel, která nyní vodu z nejhlubšího podzemí odčerpávají.

„Teď demontujeme zařízení a stroje, které v následujících patnácti letech nějak využijeme. Trafostanice, čerpadla, kabely, dražší materiál. Vyvezeme toho nahoru co nejvíce. Bude to i zdroj náhradních dílů pro naši další činnost, pro čerpadla, která zůstanou v provozu nebo která nově vybudujeme,“ vysvětluje náměstek ředitele Geam pro hornické práce Pavel Vinkler.

Nemá podle něj smysl demontovat zařízení na prodej. „Nevyplatí se, abychom tu plenili výztuž, to by musela být výkupní cena mnohem vyšší. A navíc je to všechno kontaminované,“ dodává.

Na úplném dně Česka

Právě se nacházíme ve čtyřiadvacátém patře dolu, aktuálně nejhlubším „přístupném“ místě v Česku. Jsme 1 200 metrů pod povrchem a přesně 593,7 metru pod hladinou moře. Tady horníci dobývali rudu ještě v prosinci 2016, poslední vozík s horninou vyvezli v dubnu následujícího roku. Šedesát let od počátku hloubení první jámy R1 v Rožné.

V Rožné vzniká podzemní laboratoř, pomůže vybrat místo pro jaderné úložiště

„Er jedničkou“ se dá do podzemí dostat i dnes. Výtah neboli těžní stroj a jeho čtyři klece pojmou celkem šestnáct lidí. Rychlostí osm metrů za sekundu sjede klec do dvanáctého patra. Pokud chce člověk ještě hlouběji, na místa, která budou v první etapě zatopena vodou, musí přestoupit do důlního vláčku a popojet o dva kilometry dál.

Tady je další jáma R7S. Horníci o ní říkají, že je „slepá“, neústí na povrch. Propojuje 12. až 24. patro dolu. Chodby jsou tu o něco prostornější a zařízení o trochu modernější, protože vše se budovalo zhruba po patnácti letech po otevření ložiska.

Cestou do hlubin mine výtah dvacáté patro, které bylo z celého ložiska na uran nejbohatší. Vytěžilo se v něm 2 302 tun uranu z celkových více než 20 tisíc tun, jež důl „vydal“. „To byla senzace dobývat,“ vzpomíná Vinkler, který sem nastoupil v roce 1984 po studiích na Vysoké škole báňské v Ostravě.

Za šedesát let provozu se v Rožné vytěžilo téměř 17 milionů tun uranové rudy. V jedné tuně rudy tedy bylo v průměru 1,19 kilogramu uranu. V polovině 80. let začal objem produkce postupně klesat a v Rožné se začali více zaměřovat na části, jež byly na uran nejbohatší.

10. února 2016

Útlum rudného hornictví, včetně uranového, nastal v devadesátých letech, a to kvůli poklesu světových cen. Rožná navíc přišla po rozdělení federace o odběratele ze Slovenska. „Poté byl naším stálým zákazníkem hlavně ČEZ. Měli jsme dlouhodobé smlouvy, většinou pětileté,“ vzpomíná ředitel odštěpného závodu Geam František Toman.

Podnik tehdy vytěženou rudu mechanicky rozdrtil a v chemické úpravně loužením oddělil uran od odpadní horniny. Vzniklý produkt – žlutý koláč, prášek, který obsahuje 70 až 74 procent uranu – prodával zákazníkům. Další kroky, jako byla konverze, obohacování uranu či výroba jaderného paliva, probíhaly v zahraničí.

Poslední na západ od nás

Po poklesu těžby začátkem 90. let se podařilo v novém století držet konstantní produkci uranu zejména díky rostoucí ceně suroviny na světových trzích. Jenže po havárii ve Fukušimě v roce 2011 ceny zase klesly a postupně začalo být jasné, že těžba v Rožné už nebude rentabilní. Na základě ekonomických kritérií se vláda usnesla, že tu těžba nejpozději v roce 2017 skončí.

Z dolu Rožná vyjel poslední vozík s rudou, těžba uranu v Česku končí

„Těžbu jsme nakonec ukončili o rok dříve, protože jsme už neměli dostatek kvalitních zásob, abychom udrželi rentabilitu dobývání a zpracování. Ložisko Rožná jsme vytěžili a nemělo význam do něj dále investovat,“ říká Vinkler. Byl to poslední hlubinný důl na uran ve střední a západní Evropě.

V dole nyní pracuje 88 lidí, kteří se starají o podzemní výzkumné pracoviště a připravují důl na zatopení. Pár dalších lidí – většinou zdejších bývalých horníků – ještě bude kvůli ražbě nových chodeb v podzemí pro další etapu experimentálního pracoviště potřeba.

„V letech 2015 a 2016 jsme museli propustit stovky zaměstnanců. Bylo štěstí, že tehdy byla konjunktura a dopad nebyl tak dramatický. Byla tu masivní podpora od vlády i od kraje, většina našich zaměstnanců našla práci v průmyslové zóně v Bystřici nad Pernštejnem nebo v okolí,“ říká Toman.

Zatopení potřebuje čas

Voda by měla začít zaplavovat nejnižší patra dolu ještě letos. Podle předpokladů by měla voda vystoupat za tři až čtyři roky na úroveň třináctého těžebního patra, tedy zhruba 50 metrů pod prostory výzkumného pracoviště.

Zaplní se tak vodou necelá polovina dolu. Při dobývání rudy z něj bylo vyvezeno přes 12 milionů metrů krychlových materiálu, zaplavení se v první etapě podle Vinklera týká prostor s rozsahem pět milionů metrů krychlových.

Uran zůstane pod zemí. Česko zásoby ještě má, ale těžba by byla ztrátová

Až výzkum v podzemí skončí, což se předpokládá někdy mezi roky 2030 až 2035, nechá Geam vodu vystoupat až asi 100 metrů pod povrch a další řadu let bude zajišťovat její čištění. Teprve až bude čistota vody vytékající z dolu odpovídat normám, bude ji možné pouštět přímo do okolních toků. Z dolu se nyní odčerpá ročně kolem 1,1 milionu metrů krychlových vody. „Dříve jsme vyčerpali ven i větší množství,“ říká Vinkler.

Geam se stará o čištění vody jak z dolu, tak z okolních odkališť. Uran, který z ní zachytí, dál zpracovává v chemické úpravně. Toman říká, že uranový koncentrát má stejnou kvalitu jako kdysi ten z vytěžené rudy. Jsou ho však jen „drobky“. Co se nyní z čistění vody získá za rok, se při aktivní těžbě získalo z horniny za den.

  • Nejčtenější

Hello Kitty slaví padesátiny. Celý svět si myslí, že je to kočička, jenže není

25. dubna 2024  11:25

Kulatý obličej se dvěma trojúhelníkovýma ušima, drobný čumáček, vousky a červená mašle na uchu....

Z prodejen mizí košíky do ruky. Hodily se na malý nákup, skuhrají zákazníci

1. května 2024

Z českých obchodů začínají mizet malé příruční nákupní košíky. Zákazníci se tak často musí spokojit...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Německá atomová kauza pokračuje. Opozice hledá viníky za odklon země od jádra

26. dubna 2024

Německem v posledních dnech hýbe kauza zveřejněných dokumentů německého měsíčníku Cicero týkající...

Boom prodejů kol opadl. Prodejci mají plné sklady, zákazníci čekají na slevy

28. dubna 2024

Trh s jízdními koly a cyklovybavením se v Česku propadl o třetinu. Může za to ochlazení covidového...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kvůli fotce na střechu. Japonci staví bariéru, aby turisté nemohli fotit Fudži

26. dubna 2024  10:45

Japonské úřady znepokojené davy nevychovaných zahraničních turistů rozhodly, že nainstalují na...

KOMENTÁŘ: Po solárním tunelu je tu další. Možná ještě větší

2. května 2024

Premium Čeští solární lobbisté otevírají šampaňské, protože se otevřela cesta k dalšímu solárnímu Klondiku,...

Zemědělci znovu vyrazí do Prahy. Protesty vypuknou za tři týdny

2. května 2024  15:08

Další kolo protestních zemědělských akcí bude ve středu 22. května v Praze. Ve čtvrtek to...

ČNB znovu snížila sazby. Úrok ovlivňující hypotéky je nejníž od května 2022

2. května 2024  14:34

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zasedla, aby rozhodla o výši úrokových sazeb. Znovu...

Za první čtyři měsíce hospodařil stát s deficitem 153,1 miliardy

2. května 2024  14:01

Schodek státního rozpočtu vyšplhal ke konci dubna na 153,1 miliardy korun To je historicky třetí...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Do Bolívie jsem odešla kvůli smrti rodičů, přiznala sestra Romana Vojtka

Mladší sestra herce Romana Vojtka (52) Edita Vojtková (49) je módní návrhářkou a žije v Bolívii. Do zahraničí odešla...