Spropitné se navýšilo především v dubnu, tedy v době, kdy hospodští svůj byznys udržovali při životě rozvozem a výdejem přes okénko. Podle dat firmy Storyous, která dodává pokladní systémy, se spropitné zvýšilo někdy až na 14 procent z obvyklých devíti až deseti procent.
„Je tedy vidět, že hosté vnímali potřebu podpořit své oblíbené podniky, což považujeme za pozitivní zprávu,“ popsala Markéta Vlková ze Storyous. „Květen se opět ustálil na deseti procentech,“ dodává ovšem.
Před krizí hosté dávali 4-6 procent, nyní 8-10 procent navíc |
Nárůst spropitného zaznamenala také aplikace Grason, která zprostředkovává práci v gastronomii. „Lidé jsou v současnosti více štědří než před koronavirovou krizí. Podle oslovených podniků v Praze se výše spropitného zvýšila u lidí, kteří své oblíbené restaurace pravidelně navštěvují přes obědy nebo večeře z běžných čtyř až šesti procent až na osm až deset procent spropitného,“ uvádí šéf aplikace Karel Mařík.
Desetiprocentní odměna za dobré služby je hranicí, ke které se chtěla přiblížit iniciativa spolumajitelů pražského Vinografu navrhující zahrnutí doporučeného spropitného přímo do účtu. Jenže data jiných firem i zkušenosti některých restauratérů naznačují, že to rozhodně zatím není standard a část hostů šetří nebo nedává tuzér vůbec.
Vyšší dýška dávají také ti, kteří využívají aplikaci Qerko pro bezkontaktní placení. Její zakladatel Lukáš Kováč si všiml, že před pandemií se průměrná výše spropitného pohybovala mezi sedmi až osmi procenty, ale po znovuotevření restaurací se zvedla k 8,5 procentům. Aplikace umožňuje i hodnocení obsluhy, takže se restauratéři většinou zpětně od hosta dozvědí, proč případně host žádný tuzér nedal.
Home office pomohl k vyšším útratám
Je tu ale ještě jeden faktor, který může nyní situaci neopodstatněně vybarvovat do růžova. Část dýšek putuje k obsluze restaurací z plateb stravenkami, a ty momentálně navyšují průměrné útraty na hosta.
„Sledujeme různé změny jako třeba nárůst tržby stravenkami, což je při provizi, kterou si berou za nic, dost tíživý faktor a pokud je někdo zruší, zasloužil by si zlatou medaili,“ líčí provozovatel několika podniků včetně Potrefené Husy Jan Boroš.
Za vyšší útraty stravenkami může pravděpodobně práce z domova, kam pandemie koronaviru přivedla velkou část zaměstnanců. Stravenky za několik měsíců si vyzvedli až po návratu do práce a teď proto tolik nehledí na cenu jídel. To však zřejmě pomine.
Stravenkové firmy proplácejí restauratérům z každé stravenky jen zhruba 95 procent hodnoty a podle Boroše tak celkově stravenkový systém navyšuje inflaci v segmentu gastronomie. Oněch pět procent si totiž restauratéři neukrojí ze svého zisku, ale započítávají je do cen jídel a nápojů.
Obsluha se snaží, je nahraditelná
„Spropitné nenavyšuje solidarita, ale výkon obsluhy“ |
Faktem je, že část lidí nyní o výši spropitného uvažuje jinak a je ochotna více než dříve odměnit personál. „Procento spropitného se mírně zvýšilo, ale necítím v tom vůbec solidaritu, ale lepší výkon obsluhy. Mnoho lidí v gastronomii dostalo výpovědi a ostatní jsou teď celkem snadno nahraditelní,“ přidává svůj pohled na věc restauratér Luboš Kastner, spolumajitel šesti podniků v Plzni a v Praze.
Část lidí naopak podle něj začala šetřit, méně konzumují i utrácejí než před covidem. V době před pandemií bylo problém sehnat pracovní sílu v oboru, ale krize vytvořila konkurenci na trhu práce.
Větší ochotu dávat spropitné potvrzuje rozvozová firma Dáme jídlo. „Během karantény se podíl objednávek se spropitným kurýrům zdvojnásobil. Zákazníci práci kurýrů v této době oceňovali, což se projevovalo nejen ve spropitném, ale i v kladných hodnoceních. Za tuto podporu jsme velmi rádi a děkujeme za ni,“ uvedl ředitel marketingu Břetislav Stromko.
Ochota lidí více odměnit práci číšníků i kuchařů může postupem času vyprchat. Celkově navíc situaci obsluhy nezlepšuje, protože restaurace a hospody navštěvuje méně lidí.
11. května 2020 |
