Pod palbou kritiky je Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), který má dohlížet na unijní bankovní sektor. Spolu s ním je pranýřován i Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), který zodpovídá za dozor nad finančním trhem.
Loni na konci listopadu schválili europoslanci usnesení, které oběma úřadům ukládá, aby prošetřily skandál známý pod zkratkami Cum-Ex a Cum-Cum. Jde o účelové převody akcií, prostřednictvím kterých získávají velcí investoři daňové úlevy.
Takto utrpělo ztráty hlavně Německo, ale i nejméně deset dalších evropských zemí, včetně Francie, Itálie, Španělska, Nizozemska, Dánska, Rakouska či Norska.
Usnesení mluví o mnohaletých „systematických krádežích na daních“. Německý list Die Zeit hovoří dokonce o „největší daňové loupeži v Evropě“ a „možná největší daňové loupeži všech dob“.
EBA ani ESMA ale dosud nezahájily žádné formální řízení. Iniciovaly pouze diskusi mezi svými členy, tedy regulátory v jednotlivých unijních zemích. To však europoslanci považují za nedostatečné.
Napsali proto orgánům dopis, ve kterém na ně naléhají, aby učinily maximum pro co nejrychlejší zahájení vyšetřování. Zároveň hrozí, že v případě další nečinnosti zváží sankce. Každoročně rozhodují o rozpočtu obou úřadů a mohou ho seškrtat, připomněl Die Zeit.
Podle něj jsou pod dopisem podepsaní významní europoslanci ze všech politických frakcí, od socialistů a zelených až po liberály a lidovce. Za posledně jmenované Othmar Karas a za zelené Sven Giegold, který usnesení europarlamentu inicioval.
„Bylo by škodlivé pro důvěryhodnost evropské demokracie, kdyby byl hlas Evropského parlament v této důležité záležitosti jednoduše přeslechnut,“ varovali autoři dopisu.
V ziscích na úkor států namočeny všechny banky
EBA se pro Die Zeit odmítla k žádosti o vyšetřování vyjádřit. ESMA sdělila pouze, že provedla „předběžnou analýzu jevu Cum-Ex“ a hodlá tuto „praxi“ nadále sledovat.
Do Deutsche Bank vtrhly stovky policistů. Podvádět mohli i šéfové |
Usnesení europoslanců reagovalo na zjištění, která v říjnu přineslo 19 evropských médií. Podle nich jsou do pochybných transakcí zapleteny banky, investiční fondy i právníci napříč Evropou i USA. Tyto machinace údajně nadále pokračují.
Spočívají v účelovém rychlém vyměňování akcií v době výplat dividend. Akcie se převádějí s („cum“) nárokem na dividendu nebo bez („ex“) něj. Finančním úřadům se tak znepřehlední, kdo je momentálním vlastníkem jakých akcií. Více subjektů pak inkasuje úlevu z daní z kapitálových výnosů.
Účastníci těchto transakcí tvrdí, že nedělali nic nezákonného. Obohacovali se ale na úkor států, tedy daňových poplatníků.
Podle německé veřejnoprávní televize ARD jde o „útok na evropské daňové poplatníky“. Stanice dodala, že do skandálu jsou zapleteny téměř všechny velké banky. V Německu největší tamní banka Deutsche Bank a dále Commerzbank. Kvůli machinacemi vyšetřuje prokuratura v Kolíně nad Rýnem v 50 různých řízeních přibližně 200 lidí, uvedl deník Süddeutsche Zeitung.
Z francouzských bank se do aféry namočily BNP Paribas, Société Générale i Crédit Agricole, uvedl list Le Monde. Société Générale vlastní Komerční banku.
Ve skandálu figuruje také například britská banka Barclays, španělská Santander a americká Merrill Lynch.
