Nová změna by měla nabýt účinnosti během několika týdnů. „Její konečné znění je závislé na výsledku řádného procesu připomínkového řízení,“ řekla serveru iRozhlas mluvčí finanční správy Klára Křehlová.
Podle úřadu je změna metodiky reakcí na judikaturu správních soudů. Ty totiž několikrát v otázce užití zajišťovacích příkazů rozhodly v neprospěch finanční správy. Posledním případem byl prosincový rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS), podle kterého byly zajišťovací příkazy uplatněné vůči mikulovské společnosti Frigoprima nezákonné.
Berní úředníci pomocí nich zajistili firmě v roce 2015 37 milionů korun. Důvodem bylo podezření, že společnost nebude mít na zaplacení daně. Frigoprima poté skončila v úpadku.
Případů pochybení finanční správy při vydávání zajišťovacích příkazů však bylo víc.
Finanční správa prohrála spor s FAU, zajišťovací příkazy jsou nezákonné |
Loni v listopadu například padl první pravomocný rozsudek v případu brněnské společnosti Tabák Plus, na kterou finanční správa uvalila zajišťovací příkazy za téměř 250 milionů. NSS řekl, že se úředníci dopustili chyby. Soudci zrušili i zajišťovací příkazy uvalené na společnost LIJA, která stejně jako Frigoprima zůstala po zásahu úředníků v insolvenci.
Podle NSS byly nezákonné rovněž zajišťovací příkazy uvalené na přerovskou firmu FAU, která po jejich vydání zkrachovala. Firma měla sklad v areálu chemičky Precheza ze skupiny Agrofert.
Finanční správa už svou metodiku jednou měnila
Podle finanční správy se rozhodování správních soudů v poslední době změnilo. NSS však jakýkoli posun v judikatuře odmítá. „Judikatura Nejvyššího správního soudu týkající se zajišťovacích příkazů je ustálená. A je nutné vždy brát v potaz, že soud v každé konkrétní věci vychází ze skutkových okolností věci,“ tvrdí mluvčí NSS Sylva Dostálová.
Berní úřad vrátil firmám 41 milionů za chyby v zajišťovacích příkazech |
Po kritice a řadě soudních rozhodnutí už finanční správa svou metodiku jednou upravovala. „Metodický materiál reflektuje současnou judikaturu soudů, ze které vyplynula potřeba zpřesnit požadavky na odůvodnění zajišťovacího příkazu, jak v otázce přiměřené pravděpodobnosti budoucího stanovení daně, tak i odůvodněné obavy o její budoucí dobytnost,“ napsalo v říjnu 2017 Generální finanční ředitelství v tiskové zprávě.
Tyto změny však nebyly dostatečné. Podle Křehlové je nutné metodiku z října 2017 rozšířit v reakci na závěry správních soudů, které byly vyslovené až po nabytí její účinnosti.
