V současnosti se v Prostějově za rok vyrobí zhruba 100 tisíc hektolitrů rumů, vodek, hořkých bylinných likérů, ovocných destilátů, brandy a dalších lihovin. Deset procent z nich míří za hranice, avšak cíle má firma mnohem vyšší.
Kořalka z malin či kalvádos po francouzsku. Palírny čeká vrchol sezóny |
„V následujících pěti letech plánujeme stoprocentní nárůst podílu našich značek na trhu s lihovinami,“ uvedl generální ředitel palírny Pavel Kadlec. Exportní potenciál je však podle něj oproti dnešku až sedminásobný.
Největší plány mají v Prostějově se Starou mysliveckou, která je už teď nejsilnějším exportním artiklem s podílem 28 procent. „Myslivec“ (původně Stará žitná) se stal v tuzemsku v minulosti náhražkou nedostatkové whisky. Proslavili ji Jan Werich, Vladimír Menšík nebo Karel Svoboda a Karel Gott, kteří „myslivce“ pili v době, kdy skládali píseň Lady karneval.
Na to v zahraničí nejspíš neuslyší, ale na tradici založené v 16. století a chuti „whisky“ za dostupnější cenu možná ano. Podle výsledků slepých testů Palírny u Zeleného stromu z loňského roku tento nápoj Skotové a Irové nerozeznali od Jamesona a Tullamore Dew.
Export je pro firmu jedinou možností, jak dál růst. Loni firmě klesly tržby o 5,4 procenta na 505,9 milionu korun a zisk se propadl z 21 milionů na 556 tisíc. Ředitel to přičítá zákonu o tržní síle, neboť došlo ke změnám standardně sjednávaných obchodních podmínek.
Nejdůležitější exportní zemí ze zhruba dvacítky je Slovensko, kde mají zákazníci podobné preference jako v Česku. Manažeři ale vidí potenciál i ve Spojených státech, Japonsku, Filipínách či Austrálii, která je nyní exportní dvojkou. U protinožců se firmě daří hlavně s absinty, ale díky velké popularitě rumů nebo právě whisky firma čeká úspěch i v tomto segmentu.
Přichází slaný karamel
Recepturu „myslivce“ znají pouze tři lidé ve firmě – majitel společnosti, generální ředitel a master blender neboli „palírník“. Tito tři lidé nikdy nesmějí cestovat společně, což mají zakotveno v doložce pracovní smlouvy.
Chutě spotřebitelů se nicméně rovněž mění a je třeba přicházet s novými chutěmi. „Současný trend všeobecně nahrává whiskové, vodkové a rumové kategorii. Proto je naším cílem na exportu uspět zejména se Starou mysliveckou a Hanáckou vodkou,“ uvedl manažer značky Stará myslivecká Boris Rajdl. Firma je lídrem tuzemského trhu v prodejích vodky. Například značka Hanácká vodka meziročně roste o 40 procent.
Příběhy značek |
Do zahraničí se naopak palírna nechystá s Režnou a Starorežnou, nejstaršími nápoji v nabídce. Oblíbené jsou tyto bylinné kořalky, podobné řeckému ouzu, zejména na Hané.
Kromě lidové klasiky, jako je tuzemák, borovička a slivovice, vyrábí firma i alkohol pro fajnšmekry. Loni v září převzala výrobu rodinné firmy Distillery Kleiner, která vypaluje malosériové destiláty z jednoodrůdového ovoce, jako je divoký špendlík či slivovice v sudu po Cabernet Savignonu. Prodává je tuzemským restauracím včetně podniků oceněných michelinskou hvězdou, jako jsou La Dégustation Boheme Bourgeoise a Alcron. Nové obchody se rýsují v Německu.
Hledání nových chutí je v tuzemsku trochu složitější. „Český trh je poměrně konzervativní a nové chutě přijímá těžko,“ popsal Rajdl. Přesto právě slanou chuť uvádí firma v těchto dnech na trh v podobě smetanového krémového likéru s whiskou Missis slaný karamel.
