Celková kapacita evropských větrných elektrárem podle údajů asociace WindEurope jen během loňska vyrostla o 15,7 gigawattu, tedy o pětinu. Pokud budou nové větrníky přibývat stejně rychle jako dosud, mohly by přeskočit během dvou let celkový výkon plynových elektráren.
Mezi loňské větrné šampiony patří Německo, kde se postavila téměř polovina nových evropských větrníků, odvětví se daří také ve Velká Británie a Francii.
Větší je lepší. Jak stěhovat velkou větrnou elektrárnu? |
V České republice se nové vrtule už prakticky nestavějí. Loni – po dvou letech bez nových instalací – vyrostl v Česku jeden jediný větrný park. Ve Václavicích u Hrádku nad Nisou na Liberecku firma EEH vztyčila 13 větrníků o celkovém výkonu 26 megawattů. Celková tuzemská kapacita ve větrných elektrárnách tak poskočila na 308 megawattů.
Větrníky v Evropě
Vrtulím vévodí Dánsko
Podle údajů WindEnergy kryje vítr tuzemskou spotřebu jen z necelého jednoho procenta. Pro srovnání: v Dánsku, které má pro tento typ energetiky ideální podmínky, je to více než 44 procent. V Německu to je zhruba pětina a ve Francii, která zatím sází hlavně na jádro, necelých pět procent.
Trend budování větrníků se v Česku zbrzdil hlavně proto, že stát před pěti lety úplně zastavil podporu nových projektů. Ostatně i loni zprovozněná větrná farma vznikla jen díky tomu, že si mohla sáhnout na podporu ve stejné výši, jakou dostávají zelené elektrárny, které byly zprovozněny do roku 2013. A to díky výjimce - ta zvýhodnila projekty, které získaly autorizaci ještě před zrušením dotací.
Zcela bez podpory se zatím větrné elektrárny stavět nevyplatí nikde na světě. Změna systému – přechod od pevných výkupních cen směrem k aukcím – však už mnohde dokázala ceny nových projektů podstatně stlačit. Například v Německu spadla zelená elektřina v některých případech až k tržním cenám za elektřinu z konvenčních elektráren.
Na dlouhou dobu poslední větrný park. Firma využila výjimky |
Dotace v Česku
Novou podporu nyní chystá i Česko. Přinutí ho k tomu vznikající evropská legislativa, jež výrazně zvedá cíle podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie, které by unijní země měly splnit do roku 2030. Ačkoli Česko již – na rozdíl od Německa – s velkým předstihem splnilo „starý“ cíl pro rok 2020, ten nový bez výstavby zdrojů (či významné redukce spotřeby) nezvládne.
Na ministerstvu průmyslu nyní vzniká novela zákona, jež má zavést podporu formou aukcí pro větší projekty – tedy pro větrné elektrárny s výkonem nad šest megawattů. Úředníci se přitom inspirují právě v Německu či ve Francii.
Úřad MF DNES sdělil, že novelu pošle k připomínkám v dubnu. Mohla by začít platit v roce 2019. Spor se však zřejmě povede o to, jak budou v novém systému zvýhodněny menší projekty komunitní energetiky. Tedy například obecní větrné elektrárny. „Chystaný restart obnovitelných zdrojů by se neměl stát doménou velkých investorů a aukčního systému podpory. Malé občanské projekty nemohou v aukcích konkurovat energetickým firmám s desítkami záměrů,“ říká Tomáš Jagoš z Hnutí Duha.
Lidem větrníky vadí
Komunitní projekty do určité velikosti by podle něj měly být podporovány stejně jako v předchozích letech – tedy zeleným bonusem, který se připočítává k tržní ceně. Ministerstvo sice s určitým zvýhodněním počítá, ale varuje - právě výhody pro komunitní projekty totiž byly podle zahraničních zkušeností velmi často zneužívány.
Ačkoliv řada ekologů tvrdí, že jsou pro větrnou energii v Česku příznivé podmínky, jiní proti vrtulím v krajině brojí. A vadí také lidem, kteří je mají blízko svých obydlí. Podle Jagoše však toto vnímání mohou změnit právě komunitní projekty. Lidé budou výstavbu nových zdrojů spíše akceptovat, pokud budou mít třeba podíl na zisku.
Archivní video: Ve Václavicích v pohraničí roste 13 větrných elektráren
