Tak silný růst není udržitelný, ukazují někteří ekonomové a firmy na nejnovější vývoj ve většině zemí východní, ale i střední Evropy.
Podle nejnovějších dat Eurostatu ve druhém čtvrtletí rostly mzdy v Rumunsku o 18,6 procent, v Maďarsku o 13 procent a v České republice o 11,1 procenta. Dvouciferně v meziročním srovnání přidávaly i firmy v Bulharsku a Litvě.
Další skupina zemí zvyšovala mzdy méně, ale stále hodně ve srovnání se západní Evropou. O více než šest procent si polepšili pracující v Chorvatsku, Slovensku, Slovinsku, Estonsku, Lotyšsku a Polsku.
A zbytek Evropy? S výjimkou Lucemburska, kde mzdy stouply o 4 procenta, na výplatnicích měly ostatní národy k dobru méně než tři procenta. V Německu si zaměstnanci polepšili 2,3 procenta a v Rakousku 2,6 procenta.
Růst mezd je určitě dobrou zprávou. Česko, ale i další státy bývalého východního bloku za sousedy ze Západu pokulhávají a zaslouží si vyšší životní úroveň.
„Levná práce už nemůže být strategií pro českou ekonomiku. Nízké mzdy jsou konceptem pro rozvojové země,“ podporuje vlnu přidávání odborářský předák ČMKOS Josef Středula. Vyšší mzdy slibují i politici ve volbách.
Náklady práce ve východní Evropě nezadržitelně rostou.
Rostou mzdy, výkon už méně
Problém však je, že překotný růst mezd nedoprovází odpovídající zvyšování výkonu zaměstnanců. Produktivita pokulhává za růstem mezd právě v těch posttotalitních zemích, kde se lidem nejvíce přidávalo. Platí to i o České republice, kde mzdy rostly o 11,1 procenta, ale produktivita jen o 8,8 procenta (viz tabulka níže).
Právě v tom jsou podle odborníků největší rizika. „Pokud bude silný růst mezd pokračovat, firmy se začnou poohlížet po levnější pracovní síle jinde v zahraničí nebo začnou uvažovat o tom, že čím dál rychleji nahradí levnou pracovní sílu robotizací,“ řekl iDNES.cz hlavní ekonom Deloitte David Marek. Firmy si kufry zatím nebalí, ale kdyby disproporce mezi mzdami a produktivitou trvala, začnou vyhledávat levnější lokality.
Firmy skutečně zatím neodcházejí. „U našich členských firem jsme zatím žádný pokles investic nezaznamenali,“ uvedl Bernard Bauer, výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory.
I v rámci tohoto spolku je ale mzdový růst hodně diskutované téma. „Když někdo požaduje dvojciferné zvýšení mezd, měl by si uvědomit, že peníze, které by firma mohla investovat do modernizace výrobního závodu, výzkumu a vývoje, pak budou chybět,“ dodává.
| Země | Růst produktivity (%) | Růst nákladů na práci (%) |
|---|---|---|
| Belgie | 2,7 | 1,1 |
| Bulharsko | 4,5 | 11,0 |
| Česká republika | 8,8 | 11,1 |
| Dánsko | 3,1 | 1,8 |
| Německo | 2,9 | 2,3 |
| Estonsko | 7,2 | 8,1 |
| Irsko | 6,8 | 2,2 |
| Řecko | 0,2 | 1,8 |
| Španělsko | 3,6 | 0,4 |
| Francie | 1,8 | 1,4 |
| Chorvatsko | 4,1 | 4,5 |
| Itálie | 2,1 | 0,9 |
| Kypr | 1,9 | 0,4 |
| Lotyšsko | 6,5 | 8,1 |
| Litva | 6,4 | 10,4 |
| Lucembursko | 5,0 | 4,0 |
| Maďarsko | 5,9 | 13,0 |
| Malta | 5,7 | 1,7 |
| Nizozemsko | 4,7 | 1,7 |
| Rakousko | 4,1 | 2,6 |
| Polsko | 9,9 | 8,3 |
| Portugalsko | 4,3 | 2,9 |
| Rumunsko | 7,9 | 18,6 |
| Slovinsko | 7,0 | 5,2 |
| Slovensko | 3,3 | 7,3 |
| Finsko | 3,6 | -0,3 |
| Švédsko | 0,0 | 1,7 |
| Velká Británie | -6,4 | 1,9 |
| EU 28 | 1,7 | 2,2 |
| Eurozóna | 2,9 | 1,8 |
| Pramen: Eurostat, Deloitte | ||
Bauer soudí, že Česko může ztratit na atraktivitě, pokud se nebudou vyplácet investice do výzkumu a vývoje. Zvrátit to může právě vyšší produktivita nebo kvalita. To je však těžké, protože ČR podle něj postrádá reformy ve vzdělávání.
Navíc Česko je především stále vnímáno jako „montovna“, kam se zjednodušeně řečeno přivezou díly, levně a s minimální marží se zde smontují do výrobku, a ten se s minimální přidanou hodnotou prodávají buď zde, nebo ještě hůře v zahraničí.
„Naši zaměstnanci nejsou méně produktivní, problém spočívá v tom, že nejsme cenovými finalisty výrobků,“ namítá Středula a dodává: „Ceny se realizují v mateřských firmách, ne u nás. I tak dosahujeme šedesátiprocentní produktivity práce Německa, ale mzdy máme třetinové“.
Konec levné montovny?
Image Česka jako montovny se ale podle agentury pro podporu investic CzechInvest začíná měnit k lepšímu právě v reakci na rychlý růst mezd.
„Investoři s růstem mezd počítají. U těch, kteří v ČR již působí, pozorujeme trend modernizace, automatizace výrobních procesů a obměnu produktového portfolia směrem k vyšší přidané hodnotě, nebo rozšíření aktivit o technologická centra,“ popsala mluvčí Petra Menclová.
Nepřímo nicméně potvrzuje obavy některých ekonomů: „Investoři, kteří preferují nízké náklady a levnou pracovní sílu, už Českou republiku přestávají jako lokalitu pro své investice zvažovat.“
Za rizikový považují rychlý nárůst mezd i některé firmy. Výrobce kečupů Spak ze Sušice už několikrát zvyšoval platy, letos v průměru o 6 procent, ale stále má nedostatek lidí a částečně i kvůli tomu seškrtal některé výrobky (psali jsme zde).
„V ČR není růst podložen růstem efektivity a výkonem firmy. Myslím, že může vzniknout bublina. Takový růst nemůže být dlouhodobý. Sektor rychloobrátkového zboží je pod obrovským tlakem obchodních řetězců, které vám jen tak nedovolí navyšovat ceny,“ řekl iDNES.cz ředitel Spak Tomáš Froyda.
Hospodářská komora: Stále jsme levnější
Hospodářská komora zatím nevnímá odchod firem z Česka jako reálnou hrozbu. „Pokud úvahy o přesunu výroby existují, bude nacílení pravděpodobně souviset více s absolutní úrovní nákladů práce než jen s jejich meziroční dynamikou,“ říká ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič. „Jinými slovy, i při zobrazovaném vývoji budou zatím úplné náklady práce v západní Evropě vyšší než v její východní části,“ dodal.
Odborníci upozorňují, že ztrátě konkurenceschopnosti je možné předcházet například investicemi do modernizace, vývoje, podporou malých a středních firem, zaměřených na výrobu s vyšší přidanou hodnotou, ale také snížením firemních daní či pojistného.
Upozorňují však, že investiční pobídky, které lákaly v minulosti zahraniční firmy do ČR, už teď nedávají smysl. „Nechápu, proč by měl stát ´dotovat´ nadnárodní společnosti, když ročně vyvádějí z ČR přes 300 miliard korun na dividendách. Česká republika už je proto nazývána odtokovou ekonomikou, protože od nás odchází nejvíce peněz v rámci EU,“ vysvětlil Středula.
