Do srpna 2015 měly členské státy oznámit, jak plánují naložit s vyhořelým palivem z jaderných elektráren a dalším radioaktivním odpadem. Nyní došla Evropské komisi s Českem a dalšími čtyřmi státy trpělivost. Hříšníci dostali ultimátům, aby dodali chybějící podklady nejpozději do dvou měsíců. „Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU,“ uvedla Komise v přehledu porušení právních předpisů.
Strategický dokument je přitom prakticky už čtyři roky hotový. Návrh aktualizace koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem je datován k listopadu 2014, kdy jej vzala na vědomí vláda a dala tak pokyn ke startu procesu posouzení vlivu na životní prostředí.
Úložiště jaderného paliva v Česku
„Pak se nedělo dlouho nic a až v prosinci 2015 začalo zjišťovací řízení. Další rok a půl trvalo, než udělali dokumentaci,“ kritizuje za liknavost ministerstvo průmyslu Edvard Sequens ze sdružení Calla.
Návrh obsahuje termíny, které už byly
Podle něj návrh koncepce od té doby zastaral. Obsahuje některé termíny v letech 2014 a 2015, které již není možné stihnout. Pracuje také například s takzvanou Pracovní skupinou pro dialog o hlubinném úložišti. Ta však už přestala kvůli neshodám mezi zástupci sátu a sedmi vytipovaných lokalit před rokem prakticky existovat.
Náměstkyně ministerstva průmyslu pro energetiku Lenka Kovačovská ale odmítá, že by za zpoždění mohlo ministerstvo. „Proces SEA (posouzení vlivu na životní prostředí) je s ohledem na citlivost celé problematiky poměrně komplikovaný a zdlouhavý, kdy samotná délka není v kontrole ministerstva průmyslu a obchodu,“ reagovala Kovačovská. Podle ní věc brzdí i nutnost zahrnout do věci okolní země a vše přeložit do angličtiny a němčiny.
Klíčové projednání s veřejností proběhlo koncem června a jakmile resort obdrží stanovisko ministerstva životního prostředí, pošle podle Kovačovské koncepci k definitivnímu schválení vládě. Podle Sequense se však kvůli průtahům promarnila příležitost dostatečně prodiskutovat i další možnosti, jak s jaderným odpadem naložit. Vedle hlubinného úložiště by v úvahu přicházelo například povrchové skladování nebo mezinárodní úložiště pro odpad z několika zemí.
Plán nedodalo ani nejaderné Rakousko
Vedle Česka kritizuje Komise za prodlevy i Rakousko, Chorvatsko, Portugalsko a Itálii. Částečně jde o nejaderné státy, mají však výzkumné reaktory a musí se rovněž postarat od odpad z nemocnic.
Návrh koncepce počítá s výstavbou hlubinné úložiště v jedné ze sedmi vytipovaných lokalit na Ústecku, Plzeňsku, jižních Čechách a na Vysočině. Správa úložišť radioaktivního odpadu vedle toho uvažuje i okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Do roku 2020 by mělo být jasno o dvou finálních lokalitách a do roku 2025 znám „vítěz“. Stavba v odhadované hodnotě 111 miliard korun by pak měla být hotová do roku 2065.
Archivní video: Jak na jaderný odpad? Pomáhá uranový důl
