Švýcarský psychiatr a dobrodruh Bertrand Piccard dává rád k dobru dvě historky. První se týká jeho dědečka, slavného fyzika Augusta Piccarda, který počátkem minulého století prosazoval před profesory univerzity v Basileji zavedení telefonu ve Švýcarsku.
„Řekli mu, že je to velmi zajímavý projekt, ale že nemá žádnou budoucnost,“ vypráví Piccard. Panovala totiž obecná představa, že bude potřeba propojit navzájem všechny domy světa extra drátem. Jen málokdo si dokázal představit, že by jedno vedení mohlo spojit více domů.
Druhá Piccardova historka se týká nedávné minulosti, když přišel s nápadem letadla poháněného výhradně sluncem. „Během pěti minut mi spočítali, že je to nemožné,“ říká. Podle skeptiků by slunce nikdy nedokázalo vyrobit tolik energie, aby udrželo ve vzduchu stroj o velikosti a váze letadla.
Piccard se však se svým týmem nezačal zabývat tím, jak ze solárních panelů dostat více, ale naopak tím, jak co nejvíce snížit spotřebu letadla. „Je zapotřebí změnit perspektivu,“ prohlašuje Piccard, který loni s letadlem Solar Impuls skutečně obletěl svět.
Společně k dekarbonizaci
Právě Piccarda si německá vláda pozvala, aby zahájil třetí ročník konference Berlin Energy Transition Dialog. Do německého hlavního města se tento týden sjeli energetičtí ministři od Kuvajtu přes Čínu, Maroko až po Mexiko. Němci v rámci svého předsednictví skupiny G20 chtějí přimět ostatní země, aby odstartovaly série opatření nutných k naplnění klimatických cílů dohodnutých před dvěma lety na konferenci v Paříži.
„Musíme najít společnou pozici, abychom mohli nastartovat společnou dekarbonizaci,“ prohlásil německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel. A na to bude potřeba právě celosvětová „změna perspektivy“, o které mluví Piccard.
Nutné změny budou muset být totiž opravdu radikální. Ukázala to společná analýza Mezinárodní energetické agentury (IEA) a Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA). Dvě vlivné, avšak jindy si konkurující organizace spojily síly, aby sestavily „návod“ pro splnění pařížských závazků a udržení růstu teploty do roku 2050 pod dvěma stupni Celsia. Obě sice použily jinou metodiku, dospěly však v zásadě k identickým poznatkům.
Vítr, slunce a jádro
První závěr zní, že se spalováním uhlí se bude muset svět během následujících 33 let úplně rozloučit. Na méně než polovinu by se měla snížit i spotřeba ropy. Podle IRENA a IEA se dominantním zdrojem budou muset stát slunce a vítr, které s dalšími čistými technologiemi pokryjí zhruba 65 procent výroby energie v roce 2050. Dnes je to pouze 15 procent. Zbytek mají zajistit plynové a jaderné elektrárny, jejichž produkce coby bezemisních zdrojů by měla zůstat zachována zhruba na současné úrovni.
Zda se jednotlivé země do transformace na bezemisní energetiku pustí, bude v konečném důsledku záležet hlavně na tom, zda se jim to vyplatí. „Nesmíme dopustit rozpor mezi ekologickým a ekonomickým úspěchem, obojí musí jít ruku v ruce,“ říká německá ministryně hospodářství Brigitte Zypriesová.
To však studie energetických agentur řeší jen okrajově. „Dnes se v energetice každý rok investuje 1,6 bilionu amerických dolarů. Pro splnění klimatických cílů je potřeba investovat každoročně zhruba jen o něco málo vyšší částku,“ prohlásil šéf IEA Fatih Birol. Investice je tedy podle něho nutné přesměrovat z fosilní energetiky, která z celkové částky dnes spolyká přes bilion dolarů, do obnovitelných zdrojů a částečně i distribuce elektřiny.
Sedm z deseti aut budou na elektřinu
Jenže to se týká jen dodavatelské strany a představuje tak jen polovinu nákladů. Obě agentury se shodnou, že se svět neobejde bez masivních opatření i na straně spotřebitele. Především jde o snižování spotřeby energie spočívající hlavně v úsporách.
Podle IEA bude muset také 70 procent všech nově vyrobených vozů jezdit na elektřinu. Další peníze spolyká sporná CCS technologie spočívající v ukládání oxidu uhličitého pod zem. O její smysluplnosti už dnes mnozí experti pochybují, podle agentur však bez ní nelze emise podle pařížských představ snížit.
Dohromady bude každý rok potřeba přidat k 1,8 bilionu dolarů na straně dodavatelů ještě 1,7 bilionu na odběratelské straně – tedy celkem v přepočtu kolem 88 bilionů korun ročně. S opatřeními se přitom musí začít hned, a i tak je podle IEA jen 66procentní šance, že se cíle podaří naplnit. Motivací by mělo být, že by bezemisní energetika měla podle propočtů IEA a IRENA dokonce vydělávat.
Masivní investice přispějí ke globálnímu hospodářskému růstu o 0,8 procenta ročně. Mělo by také vzniknout přes šest milionů nových pracovních míst, která nahradí ztráty v ropném a uhelném průmyslu. „Úspora energií se stane důležitým průmyslovým odvětvím, které vytvoří mnoho pracovních příležitostí,“ věří například ministr energetiky Spojených arabských emirátů Suhail Al Mazroui.
Podle IRENA se zhruba pětina investic zaplatí sama a zbytek skrze nepřímé pozitivní dopady, jako je pokles úmrtnosti a nákladů ve zdravotnictví. „Energetika je největším zdrojem znečištění a vede k 6,5 milionu úmrtí ročně,“ připomíná Birol.
Ani Němci cíle neplní
Optimistické proslovy a ujišťování účastníků konference však trochu zastínila statistika o produkci emisí Německa, které je vnímáno jako světový průkopník zelené energetiky. Spolkový úřad pro životní prostředí shodou okolností v den zahájení konference oznámil, že produkce CO2 v loňském roce navzdory všem snahám vzrostla o 3,4 procenta na 906 milionů tun.
Už dnes je tak jisté, že ani Němci nesplní svůj vlastní cíl snížit emise do roku 2020 o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Může za to především doprava, které se přijatá opatření na rozdíl od výroby energie zatím příliš nedotkla. Úsilí Německa o okamžité nastartování celosvětové energeticko-klimatické revoluce to však na důvěryhodnosti nepřidává.
Laboratoří pro chytrá města se stává Kolín. Zkouší to parkováním a odpadem:
