České dráhy mají celkem sedm railjetů, šest jich je běžně v provozu, jedna souprava je záložní. Vyjíždí, když má jiná jednotka periodickou prohlídku, nebo v případě neočekávaných situací, kdy zpravidla nahrazuje soupravu Pendolina. Každý den najede šestice jednotek zhruba 7 400 kilometrů, na každou soupravu vychází v průměru 1 230 km denně. I když v České republice může tato souprava jet maximální rychlostí 160 km/h, při rychlostních zkouškách v Rakousku vlak překonal rychlost 253 km/h.
„Tyto vlaky patří z flotily Českých drah mezi nejspolehlivější. Za více než dva roky jejich provozu pod hlavičkou národního dopravce se ještě nestalo, že by nějaký z railjetů nebyl přistaven na svůj vlak a bylo ho tak nutno nahradit jinou soupravou,“ chválí vozy Miroslav Kupec, člen představenstva Českých drah (ČD) zodpovědný za úsek techniky, servis a majetek.
To, co se může zdát pro laika samozřejmostí, není tak úplně běžné. Zvláště poslední rok si prožívají ČD velké potíže s vlaky jiných výrobců. Například část InterPanterů od Škody Transportation má vysokou poruchovost, vozy modernizované v dceřiné firmě Škody Pars Nova musí jezdit do Německa s palubními techniky kvůli častým závadám. Právě Škoda proti nákupu railjetů nejvíce vystupovala, přišla narychlo dokonce s vlakem, který ho měl nahradit.
Railjet pro Česko se ukázal:
12. února 2014 |
Nákup railjetů zaměstnal i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který ČD nejprve za jejich pořízení potrestal. Soud ale verdikt zrušil. ČD koupily sice vlaky bez soutěže, ale vlaky ve skutečnosti vysoutěžené byly: ČD přistoupily k velké zakázce rakouských ÖBB na dodávku těchto jednotek, které vybíraly ze čtyř nabídek.
ČD railjety nasazují na trasu Praha - Brno - Vídeň - Graz. Původní plány počítaly s tím, že railjetů bude dvakrát tolik a budou jezdit i na rameni do Budapešti, nákup ale zarazil tehdejší generální ředitel drah Dalibor Zelený jmenovaný za vedení ministerstva dopravy Zdeňkem Žákem. Smlouvu na railjety podepisoval ještě management bývalého šéfa ČD Petra Žaludy.
Dopravce nasadil railjety v době, kdy začínaly velké problémy na D1 a pomohl tak výrazně navýšit počty lidí ve vlacích mezi Prahou a Brnem. Na provoz vlaků na této trase stát stále doplácí, i když objem peněz výrazně klesl. Kolik přesně na railjety, nelze z veřejně dostupných dat zjistit, objem úhrady je schován pod všemi dálkovými vlaky na trase Děčín - Praha - Břeclav.
ČD si provoz railjetů pochvalují i po ekonomické stránce. Podle zápisu z jednání řídícího výboru ČD řeší společně s rakouskými drahami ÖBB ještě nové posilové vlaky. „Projekt je úspěšný a přitáhl lidi k cestování,“ říká místopředseda představenstva ČD Michal Štěpán.
Původní podnikatelský plán počítal s tím, že peníze za railjety se vrátí do deseti let. Teď se ale ukazuje, že odhady byly příliš konzervativní a investice se vrátí rychleji. „Dá se reálně předpokládat, že to bude zřejmě nejúspěšnější projekt Českých drah ve střednědobém horizontu,“ říká v zápise Radek Dvořák, ředitel kanceláře člena představenstva odpovědného za osobní dopravu.
„Skutečné plnění jak hospodářského výsledku, tak přepravního výkonu je lepší, než bylo očekáváno. Na základě známých skutečností byla návratnost projektu uvažována v horizontu 10 let. To zatím ohroženo není,“ uvádí zpráva, která současně upozorňuje na hrozbu v podobě vstupu konkurence na trasu Praha - Brno. Na ní začal jezdit od prosince RegioJet, se třemi páry vlaků denně ale zatím není příliš vážnou konkurencí.
Railjet jsou netrakční jednotky, které vyrábí Siemens, mohou jezdit rychlostí až 230 kilometrů v hodině. Rakouské spolkové dráhy ÖBB jich mají ve flotile již šedesát. Rozsáhlou investici pociťují Češi dvojím způsobem: část rakouských jednotek do Česka zajíždí a díky novým raijetům rakouské dráhy prodaly stovky použitých vozů na dálkovou dopravu ve velmi dobrém stavu do Česka.
České dráhy se pochlubily svými railjety:
27. června 2013 |
