Podle propočtu, který si MF DNES udělala, by hospody, kde se převážně vaří a jsou registrované k DPH, zdražovat neměly – díky snížení této daně na pokrmy a nealko z 21 na 15 procent by měly naopak zlevnit. Tedy pokud dosud poctivě platily daně a všechny odvody.
Nejnižší náklady, které hospody uvádějí za zavedení EET, je číslo 30 tisíc korun. Z modelového příkladu, který počítá se 40 obědy za stovku ve všední dni, by hospoda na DPH ušetřila 46 tisíc korun ročně.
U velké hospody, kde obměna pokladního systému plus měsíční paušál vycházejí i na 150 tisíc korun první rok a kde se prodá denně 200 jídel po stovce, ušetří na DPH 234 tisíc korun ročně. To by v obou případech mělo náklady na zavedení EET s přehledem pokrýt a ke zdražení není důvod.
Zlínský živnostník vysvětluje, proč musí zdražit:
Restaurace se přesto rozhodly zdražit
Přesto restaurace s odkazem na EET zdražují. „Pivo jsem musel zdražit z 32 na 35 korun, jídla o 5 až 10 korun,“ říká Jiří Papula z Pivovarského dvora Lipan v Dražíči.
V Radniční restauraci na Masarykově náměstí v Jihlavě zdražili pouze polední menu v průměru o devět korun. Tři restaurace v Radlické ulici na pražském Smíchově ode dneška zdražují shodně přibližně o patnáct korun za jídlo v poledním menu.
„Pokud podnikali férově, měli by zlevnit – snížení DPH by jim mělo pokrýt náklady na kasu,“ říká Michal Wantulok z dodavatele pokladen Dotykačka. Problém podle něj je, že hospodští si to často neumějí nebo nechtějí spočítat a zdražují pocitově. „Dle našich odhadů již zdražilo 20 procent restauratérů, další se s největší pravděpodobností připojí v následujících dnech nebo měsících,“ říká Zbyněk Švec, zakladatel pokladního systému Septim.cz.
Proč hospody zdražují? Podle lidí z branže je nepřiznávání tržeb v pohostinství běžná záležitost, aby bylo z čeho pokrýt platy načerno.
Krácení se týkalo i silnějších
Krácení tržeb se přitom netýká jen malých, kteří dosud účtenky nevydávali a sotva přežívali. I tam, kde se účtenky z pokladny vydávaly už dříve, se dalo krátit.
„Data z pokladny šla regulérně zpětně vymazávat, podle potřeby,“ tvrdí Wantulok. „V průměru přiznávají lepší restaurace jen 70 procent, ostatní jen 50 procent tržeb,“ říká bývalý provozovatel restaurace ve středočeském městě, který letos předal podnik synovi a přál si zůstat v anonymitě.
Zdražení je z tohoto pohledu nevyhnutelné, a není jisté, co udělá se zájmem zákazníků. „Dovedete si představit, že by v Česku byly průměrné marže hospodského jako jinde v Evropě? Že by plzeň stála 80 korun a kafe 80 až 90 korun, biftek 450 korun?“ varuje bývalý provozovatel.
Jen malá část restauratérů, které reportéři MF DNES včera oslovili, zdražovat kvůli EET nebude. „Nový systém nám dodavatel upravil v rámci stávajících měsíčních poplatků čtyř tisíc korun měsíčně,“ říká majitelka restaurací Black Dog v Praze a v Berouně. Do extrému šla firma Delmart, která ve svých dvou pražských bistrech nabízí do konce roku pětiprocentní slevu „na oslavu spuštění EET“.
Nadnárodní fastfoodové řetězce rovněž kvůli EET nezdražují. McDonald’s slíbil promítnout úsporu z DPH do platů zaměstnancům. Majitel dvacítky poboček bagetárny Subway Oldřich Peprla zase doufá, že po zvýšení cen v klasických restauracích budou jeho bagety konkurenceschopnější.
