Říká o sobě, že má rád výhledy. Z 22. patra nejvyšší kancelářské budovy v Praze občas vidí i na svoji Vrbatovu boudu na hřebenu Krkonoš a naopak. Tu před časem koupil a letos dokončil nákladnou rekonstrukci – hlavně prý kvůli místu a příběhu, ne jako investici kvůli byznysu. Podobně se před dvěma lety dostal ke světelské sklárně Bomma, která se topila ve ztrátách a stála před krachem.
Jenže Martinu Wichterlemu, do té doby čistě strojírenskému magnátovi a jedinému majiteli skupiny Wikov Industry, se sklo zalíbilo a továrnu zachránil. Zatímco chata na Zlatém návrší pro něj bude vždy „ztrátovou“ investicí, peníze do skla se mu začínají vracet. I proto teď svůj sklářský byznys rozšiřuje.
Děda vymyslel kontaktní čočky, vnuk staví větrné elektrárny |
I když před dvěma lety říkal, že to je jeho jediná investice do skla, na konci května podepsal kupní smlouvu – pořídil si nižborské sklárny Rückl Crystal, které se dostaly do insolvence. „Budou se dobře doplňovat, ale třetí sestřičku už nepotřebují,“ odpovídá rovnou na dotaz, kdy přijde na řadu další sklárna. Sám přitom říká, že spíše z pověrčivosti se zatím nedotkl ani sklářské píšťaly. Nižborská sklárna s více než dvousetletou tradicí se dostala do problémů loni kvůli technickým potížím, které pokazily velkou část výrobků a způsobily nemalé ztráty.
Firma sama vstoupila do insolvence, odkud ji letos za 22 milionů korun koupil Wichterle. „Technologicky je sklárna už za hranou životnosti, čekají nás investice nejméně v řádu desítek milionů korun,“ podotkl Wichterle, který o své nejnovější akvizici mluví jako o „krásné továrně na úžasném místě v údolí Berounky“. Do skupiny Wikov Industry se už letos začlenily tři další strojírenské firmy zaměřené hlavně na automobilový průmysl – Detail CZ, Detail Plus a Detail Produkt.
Zajímavé i pro turisty
Poloha nižborské sklárny i blízkost Prahy z ní už dnes dělá atraktivní turistickou destinaci, řada návštěvníků Prahy se chce podívat na tradiční výrobu křišťálu. Wichterle však chce zážitky návštěvníků zcela změnit a ustoupit od klasického modelu, kdy lidé projdou sklárnou, navštíví síň tradic, koupí si zmrzlinu a odjedou domů. „Chceme z návštěvy sklárny udělat mnohem větší zážitek a být jiní než ostatní české sklárny,“ plánuje. On sám i jeho kolegové teď objíždějí podobné sklárny po celém světě, aby se inspirovali, jak by mohla vypadat. Do sklárny chce pravidelně například lákat nejlepší světové skláře.
I když se na první pohled může zdát, že sklárna jako sklárna, Bomma a Rückl mají společné jen to, že vyrábějí křišťál. Bomma dělá moderní sklo s novými technologiemi, Rückl je tradiční výroba křišťálu, v obou továrnách jde hlavně o ruční výrobu. „Produktově se překrývat příliš nebudou, technologicky ano,“ dodává. Jako největší výzvu vidí především oživení celé značky Rückl.
Sklo představovalo pro Wichterleho nečekanou investici, ke které ho částečně přesvědčila i manželka vlastnící obchod s českými moderními designovými výrobky Modernista. „Netušil jsem, že tak dobrou pověst ve světě má nejen české sklo, ale i čeští designéři skla,“ říká Wichterle. Bomma pod jeho vlastnictvím rozšířila záběr – začala například vyrábět designová svítidla pro domácnosti a hned s nimi získala dvě ceny Red Dot za design.
Nyní pracuje na vývoji technologie plochého brusu, která najde své uplatnění v architektuře. V podstatě jde o zakázkově broušené skleněné obklady. „Architektům to dává velké možnosti při uplatnění unikátních řešení, teď pracujeme hlavně na technologii, aby se cena tohoto exkluzivního materiálu dostala na přijatelnou úroveň,“ vysvětluje Wichterle. Zatímco v době jeho vstupu Bomma prodělávala kolem dvou milionů korun měsíčně, dnes téměř stejnou sumu vydělá.
Vystudovaný geolog položil základy skupiny Wikov na začátku tisíciletí poté, co prodali s kolegy úspěšnou firmu na geologické průzkumy. Ovládl nejprve ČKD Hronov, později přidal i další strojírenské firmy, specializuje se hodně například na výrobu převodovek. Tržby loni přesáhly dvě miliardy korun, letos bude výsledek nejspíše horší. „Je cítit velké ochlazení v našem byznysu kvůli poklesu cen komodit, omezily se hodně investice v těžebním průmyslu,“ vysvětluje Wichterle. Dobře se naopak vyvíjí byznys s převodovkami do kolejových vozidel.
Wichterle svůj byznys rozšiřuje do dalších oblastí, některé jeho investice však zůstávají stále spíše „citové“. To je příklad dačické rodinné firmy Pas Plus, kterou ovládl před rokem a která se zabývá například stavbou rybníků. „Dělají pěknou práci a majitelé odcházeli do důchodu a neměli komu firmu předat. Podobný problém má u nás čím dál více firem. Podnikatelů, kteří nemají komu firmu předat, je u nás hodně,“ říká. Sám však ví, že by se měl s dalšími nákupy firem krotit.
O prodeji své skupiny neuvažuje. „Zatím mě to stále baví,“ vysvětluje.
