Český kamion s 15 tunami ventilů vjede na povolení celníků do některého z desíti svobodných celních pásem v Česku – v praxi je to oplocený skladový areál hlídaný kamerami a celníky. Kamion je v tu chvíli osvobozen od DPH i cla.
Uvnitř skladu pak dochází k dalším obchodům – účastní se ho firmy z celého světa, některé se sídlem v daňových rájích. Ve finále kamion s ventily opouští pásmo a míří k odběrateli například v Rusku za cenu levnější, než za kolik do něj vjel. Kouzlo má konečnému odběrateli (například v Rusku) ušetřit na daních a na cle v jeho zemi.
Důkaz? Do svobodných pásem vstoupilo podle celní správy za roky 2014 až 2016 zboží z Česka a ostatních zemí EU za téměř 19,6 miliardy korun a opustilo je směrem do mimounijních zemí za 13,8 miliardy.
„Jde o 75 až 85 procent transakcí, kdy je snížena cena,“ uvedla Alena Schillerová, náměstkyně ministra financí pro daně. Ministerstvo proto chce v rámci novelizace celního zákona zrušit privilegium svobodných pásem – osvobození zboží od DPH.
Novela leží ve Sněmovně ve druhém čtení, platit by měla od letošního července. O daně a clo (až na výjimky) nepřichází Česká republika, ale třetí země, kde zboží nakonec skončí. Česko nicméně slouží jako přestupní stanice, která podvod umožní. Vydělávají na tom provozovatelé deseti svobodných pásem, kteří dostali licenci od celní správy a o zboží se ve svých skladech za úplatu starají. A pak samozřejmě jejich klienti.
Svobodná pásma v ČeskuVíce svobodných zón než Česko má v EU pouze Chorvatsko (13). 1. Free zone Ostrava, akciová spol. Pramen: celnisprava.cz |
Ke snižování ceny nejčastěji dochází u zboží, které míří do zemí bývalého Sovětského svazu. „Celnímu úřadu jsou na vyžádání předloženy doklady, podle kterých ke snížení ceny došlo například v důsledku započtení vzájemné pohledávky mezi dvěma subjekty sídlícími v daňových rájích,“ popisuje jednu z variant podvodu dokument ministerstva financí.
„Ano, tyto operace se dějí, tak jako existují sporné obchodní operace v jiných oborech podnikání. Nejedná se o celní ani daňový problém ČR nebo EU. Jedná se spíše o morální problém ve směru k těmto třetím zemím,“ připouští Sylva Krečmerová, ředitelka Freezone Brno, svobodného celního pásma provozovaného firmou B.F.C.W. Logistics. Ve jeho skladech mají jeho firmy aktuálně uloženo zboží za tři čtvrtě miliardy korun.
Pásma se občas chybně zaměňují s „duty free“ zónami, které existovaly na hranicích Česka před vstupem do Unie. Tam se dalo nakupovat bez DPH a cla, ale se vstupem do EU v květnu 2004 se uzavřely.
Méně byrokracie
Svobodná bezcelní pásma byla zřízena, aby sloužila firmám z EU včetně těch českých k usnadnění mezinárodního obchodu. „Velké průmyslové společnosti u nás kompletují zásilky od menších dodavatelů z České republiky a zásilku ve finále vyvezou do mimoevropské země,“ vysvětluje Krečmerová.
Uvnitř pásma pak odpadá administrativa s placením a s vratkami českého DPH, ve kterých zúčastněným firmám obvykle visí několik týdnů hotové peníze, a navíc s registrací k DPH spojená administrativa.
Zrušením osvobození od DPH by bezcelní pásma ztratila na atraktivitě. A provozovatelům jako Freezone Brno by se tak investice nemusela vrátit. „Zahraniční firmy ten obchod jen přestěhují jinam – operace se hromadně provádějí i v jiných zemích EU, například Finsku, Holandsku, Polsku, Litvě,“ vyjmenovává Krečmerová.
Za zachování daňového osvobození pro svobodná pásma se postavil svým pozměňovacím návrhem předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Podle něj by přišli zkrátka například čeští výrobci investičních celků. „V okamžiku, kdy budou muset začít platit DPH, pro vývozce výhoda automaticky padá,“ varuje poslanec. Zahraniční odběratelé by si tak mohli investiční celek koupit jinde.
Podle Stanjury je regulace podnikání svobodných pásem výsledkem bezradnosti celní správy. Ta by například mohla snižování ceny limitovat nebo pečlivěji zvažovat, komu udělit licence na svobodná pásma.
