Projekt Dubové věže - Oakwood Tower - zpracovala firma PLP Architecture a fakulta architektury Cambridgeské univerzity. Půjde o experiment v rámci dřevěných staveb, který odpovídá současnému příklonu k těmto konstrukcím.
Odborníci v této technologii spatřují budoucnost, protože prý díky ní vznikají nejen lehčí a cenově dostupnější stavby, ale také objekty, v nichž se lidé cítí spokojeněji.
Dřevo je podle nich odpovědí na otázku, jak vytvářet ekologicky vyhovující města, tvrdí stanice CNN. Oakwood Tower by měla mít osmdesát pater a tyčit se do výšky 304 metrů.
Dřevostavby v hledáčku architektů
Architektonický svět se zabývá intenzivněji výškovými dřevěnými stavbami už pět let. Některé z nich už vznikly, jiné jsou teprve ve fázi projektu. V roce 2012 vyrostl nad přístavem v Melbourne desetipatrový dřevěný obytný blok Forte, který je vysoký 32 metrů. Do roku 2014 byl nejvyšší dřevěnou stavbou světa, ale pak jej o čtyři patra převýšil dům v centru norského Bergenu.
Od loňska stojí v londýnské čtvrti Shoreditch 33metrový bytový dům, k jehož stavbě byla použita vícevrstvá laminátová konstrukce. V Kanadě začali touto technologií stavět studentské ubytovací zařízení, které má mít 18 pater a tyčit se do výšky 53 metrů.
Důvod, proč se architekti začínají odvracet od betonu a oceli ke dřevu, tkví podle CNN v nové technologii, která dává dřevěným konstrukcím mimořádnou pevnost. „Existuje mnoho nových materiálů ze dřeva použitelných ke konstrukcím domů,“ řekl Michael Ramage, který pracuje ve výzkumném oddělení univerzity v Cambridge. Příkladem je vícevrstevný laminát, který tvoří několik dřevených vrstev skládaných křížem na sebe a slepených nehořlavým lepidlem.
Bambus a modifikované dřevo
Ještě víc než laminát ale Ramage zajímá bambus, který se používá ve stavebnictví v Asii už po staletí.
„Snažíme se bambus technicky zpracovat. Řežeme kvádry ze stěn vystavěných z bambusových tyčí a slepujeme je do velkých desek. Získáváme tak něco, co je podobné dřevěným stavebním blokům, ale jeho pevnost je vyšší než u dřeva,“ řekl Ramage.
Kevin Flanagan z PLP Architecture si zase jako stavební materiál umí představit geneticky modifikované dřevo, které umožní stavbu výškových budov.
Dřevo, které nehoří
Dřevěná architektura vyvolává pochopitelnou otázku o hořlavosti. Ramage tvrdí, že Oakwood Tower, která má stát poblíž kulturního centra Barbican v londýnském centru, překoná odolností proti požáru betonové budovy.
„Stavební dřevo nehoří způsobem, jak si to lidé představují. Velké požáry v Londýně a Chicagu způsobilo vznícení velmi malých kusů dřeva. Rozměrné dřevěné bloky je těžké podpálit,“ řekl Flanagan.
Poukázal i na pozitivní vliv dřeva na pocity lidí. „Lidé se v dřevěných stavbách cítí uvolněně, spojují dřevo ze zelení a líbí se jim to,“ řekl.
Rakouská studie z roku 2009 srovnávala chování žáků ve čtyřech různých třídách - dvě měly dřevěné podlahy a stropy, další dvě podlahy pokryté linoleem a stěny plastovým obkladem. Děti, které se učily v „dřevěných“ třídách, byly uvolněnější a lékaři u nich naměřili nižší srdeční frekvenci.
