Nevole obchodníků, strach z velké administrativní zátěže i stížnost k Ústavnímu soudu. Podobné situace jako v Česku provázely Rakušany při debatách o zavedení elektronické evidence tržeb.
Na rozdíl od Česka nejsou Rakušané vůči podnikatelům ohledně novinky tak nároční. Nové pokladny, kterých bude podle odhadů ministerstva financí v Rakousku potřeba asi 140 tisíc, nemusí být v on-line režimu. Zákon, jenž nařizuje povinnost pořídit si registrační pokladnu každému podnikateli s ročním obratem přesahujícím 15 tisíc eur (asi 400 tisíc korun), loni schválila koaliční vláda sociálních demokratů a lidovců. Oficiálně platí od ledna letošního roku.
Cíl je podobný, s jakým v Česku zákon prosazuje ministr financí Andrej Babiš (ANO) – zlepšit výběr daní. Vídeňští politici věří, že se jim opatřením podaří do státní kasy vybrat ročně o 900 milionů eur víc.
„Bojujeme proti podvodům a zároveň tím zajistíme spravedlivou hospodářskou soutěž,“ objasnil pro iDNES.cz mluvčí rakouského ministerstva financí Johannes Pasquali.
Farmáři a taxikáři
Nákup nové registrační pokladny se netýká prodejců, jejichž obchod se nenachází v trvale uzavřených prostorách. Tržby těchto městských trhovců nebo farmářů ale nesmějí přesáhnout hranici 30 tisíc eur, jinak do systému elektronické evidence taktéž spadají.
Taxikáři naopak výjimku nedostali. „Náklady se mi tím neúměrně zvýší. Ještě nevím, zda to ustojím. Po Vídni jezdí desítky koňských kočárů, které nic evidovat nemusí a přitom podvádějí, zatímco my na to doplácíme,“ postěžoval si český taxikář Vladimír Marek, který v Rakousku podniká patnáct let.
Proti zákonu také výrazně protestovala tamní hospodářská komora. Ta se obává zejména dopadu systému na menší restaurace a hospody.
Na neúměrnou zátěž si někteří živnostníci dokonce stěžovali u rakouského ústavního soudu. Ten však v polovině března rozhodl, že platný zákon není v rozporu s ústavou. „Nedochází zde k žádnému zásahu do svobody podnikání. Registrační pokladny jsou naopak ve veřejném zájmu, protože snižují možnosti manipulace s informacemi o příjmech a výdajích,“ zaznělo v rozhodnutí soudu.
Podnikatelé soudní verdikt částečně přivítali. Soud totiž platnost zákona odsunul z ledna až na květen. Původně se měla pokladní povinnost týkat všech, kteří patnáctitisícový limit přesáhli už loni. Podle soudu však nelze vycházet z tržeb z doby, kdy zákon ještě neplatil. Ve výsledku se ale nic nemění. Každý, kdo v prvních čtyřech měsících roku 2016 poměrným způsobem překročí stanovený limit, pokladnu bude muset prvního května mít. Jinak budou následovat pokuty až ve výši 135 tisíc korun.
Povinné převzetí bez kontrol
Na rakouský finanční úřad se informace nebudou odesílat nepřetržitě, budou se ukládat do paměti pokladen. Odtud si je úředníci vyzvednou a zkontrolují, zda účtování proběhlo podle zákona. Podnikatelé tak nebudou muset hradit přenos každé účtenky on-line, čehož se obávají jejich čeští kolegové.
Systém, který vláda Bohuslava Sobotky prosadila, totiž odpovídá chorvatskému modelu. A ten nepřetržité připojení po obchodnících vyžaduje. Na druhou stranu však v Rakousku nikdo neví, kdy přesně se do pokladen bude moci finanční úřad připojit.
„O tom, kdy bude kontrola přicházet, nám nikdo nic neřekl a v podstatě žijeme v nevědomosti. Netuším ani, jestli nám to aspoň oznámí předem,“ konstatovala prodejkyně domácích potřeb Karina Pechová z Poysdorfu, která se na pořízení pokladny teprve chystá.
Novinka se týká i zákazníků včetně cizinců. Ti si od prodejců musí převzít každou vytisknutou účtenku a uchovat ji do doby, než obchod opustí. Před prodejnou by tak teoreticky měli být schopni doklad na vyžádání předložit ke kontrole.
Jak se ale v prvních měsících platnosti zákona ukázalo, ministerstvo zákazníky kontrolovat nehodlá. „Ke kontrolám nedochází a docházet nebude, lidem nehrozí ani žádné sankce. Naším záměrem je zapojit zákazníky do celého procesu tak, aby se předcházelo daňovým únikům,“ dodal mluvčí ministerstva Pasquali.
Archivní video: Podívejte se, jak můžou vypadat účtenky EET:
