„Hrubý domácí produkt Brazílie za poslední čtvrtletí roku 2015 klesl oproti předchozímu roku o 5,9 procenta,“ oznámil ve čtvrtek tamní statistický úřad IBGE (Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística). „Všechny prvky domácí spotřeby vykázaly pokles,“ uvádí webová stránka úřadu.
Krize nekrize, živelná samba v Riu zahnala každodenní splín Brazilců |
Sedmá největší ekonomika na světě se tak loni smrskla na 5,904 miliard reálů (asi 38 bilionů korun). HDP na hlavu klesl o 4,6 procenta na 28 876 reálů, tedy asi 186 tisíc korun (pro představu, HDP na hlavu v Česku loni činil 491 tisíc korun). Průmyslová aktivita v Brazílii loni oproti předešlému roku poklesla o 6,2 procenta. Spotřeba klesla o 1,3 procenta. Světlou výjimku tvoří tamní zemědělský sektor, který oproti roku 2014 vzrostl o 1,8 procenta.
Politická paralýza a zpomalující Čína
Za celkovým propadem stojí především celosvětový pokles cen surovin, slabší globální růst a zpomalení čínské ekonomiky (více čtěte zde). Velkou daň si vybírají nízké ceny ropy, na jejímž vývozu je země z části závislá. Dvousetmilionová Brazílie je navíc politicky paralyzována a vládě prezidentky Dilmy Rousseffové se nedaří vyrovnávat s ekonomickými nesnázemi.
ANALÝZA: Kdo jsou vítězové a poražení v ropné cenové válce |
„Ve vládě to bublá - prezidentka by ráda šetřila, aby dosáhla makroekonomické stabilizace, levicová část její koalice včetně mateřské Strany pracujících jí ale okopává kotníky. Navíc se na podzim konají lokální volby,“ uvádí k politické situaci v zemi Jan Němec z fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Již delší dobu se navíc hovoří o vyslovení nedůvěry vládě.
Ten podle Němce bezprostředně nehrozí. „Spíše než snaha o palácový převrat, budou nadále probíhat zákulisní boje mezi korupčními klikami, které mají své zástupce ve vládě i Kongresu - zatím je v lepší pozici spíše prezidentka,“ vysvětluje Němec. Pokud by ale došlo k nějakému výraznějšímu konfliktu mezi ní a Kongresem, je politický odchod Rousseffové představitelný. Stále ale není jasné, zda by odstavení prezidentky něčemu pomohlo. Vládnutí v Brazílii totiž nestojí pouze na jedné osobě,“ dodává.
Nedůvěra ve vládu i investice
Důvěru v politickou reprezentaci silně podkopává rozsáhlý korupční skandál kolem státního ropného giganta Petrobras, který sám o sobě představuje 10 procent pravidelných investic v zemi. Úřady se zajímají i o předchůdce Rousseffové Lulu da Silvu. Lépe na tom není ani stavební společnost Odebrecht, která mimo jiné stojí za projektem předloňského světového fotbalového šampionátu. Státní podniky navíc loni podle vládních údajů propustily 1,5 milionů zaměstnanců.
Investice v zemi za poslední čtvrtletí klesly o 4,9 procenta, jedná se o sedmý kvartální pokles v řadě. Na vině je dle Němce výrazně ochranářská a byrokratizovaná ekonomika Brazílie. Zahraniční investoři také platí relativně vysoké daně a odrazují je i složité podmínky vstupu na brazilský trh.
Mezinárodní ratingová agentura Moody’s Investors Service navíc minulý týden jako poslední ze tří hlavních ratingových agentur snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Brazílie z investičního do spekulativního pásma. Zhoršení ratingu zdůvodnila zejména obavami z růstu státního dluhu v době nepříznivého ekonomického vývoje.
Nejhorší recese v historii země
Analytici hovoří o tom, že brazilská ekonomika se potýká se stagflací, což je kombinace vysoké inflace a ekonomické recese. Brazilská centrální banka ve středu ponechala úrokové sazby na úrovni 14,25 procent. Brazílie v historii používala vysoké úrokové sazby jako nástroj pro udržení zdravé inflace. Ta dnes ale dosahuje 11 procent, přičemž vysoké sazby mají negativní dopad na tamní firmy. Brazilské soudy jen loni schválily bankrot u 5500 společností - nejvíce od roku 2008.
Ekonomové očekávají, že Brazílie vykáže špatné ekonomické výsledky i letos. Hrubý domácí produkt se dle odhadů tamní centrální banky letos sníží o 3,45 procenta. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) hovoří dokonce o čtyřech procentech. Pokud se odhady naplní, Brazílie zažije nejdelší a nejhlubší recesi od roku 1901.
„Brazílie je pověstná svými velmi rozkolísanými hospodářskými cykly, při kterých období relativně vysokého růstu obvykle střídá poměrně hluboký propad. Nikdo netuší proč a bylo by laciné přičítat to brazilskému temperamentu, který se pohybuje od iracionálního nadšení a utrácení k stejně iracionální depresi a ekonomické krizi,“ říká Jan Němec. „Možná na tom ale něco bude,“ dodává.
