Mezi zbrojaře a těžkotonážní průmyslníky, kteří doprovázeli ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka na cestách po Egyptě a Ománu, jako by příliš nezapadal. Nejen tím, že místo pistolí vyrábí sendviče, ale také svým vzhledem. Nenápadný podnikatel Petr Cichoň, jediný majitel skupiny Crocodille, která také provozuje restaurace Bageterie Boulevard, si zakládá na spisovné mluvě, vystupuje umírněně až tiše. A zatímco mnozí halasně diskutují, on si mnohdy raději čte knihu v ústraní. Přesto má na trhy Blízkého východu našlápnuto více než většina tuzemských zbrojařů.
Jsou pro vás podobné vládní delegace vůbec něčím přínosné?
Společnost podnikatelů z jiných odvětví pro mne osobně nabízí nevšední pohled na náš obor ve srovnání s jinými. Chci tím říct, že pokud se stále pohybujete v uzavřeném prostředí svého oboru, tak takovouto perspektivu těžko získáte. Obecně se v rámci těchto cest snažíme mít již dopředu připravený samostatný program a eliminovat tak čas, který by jinak nebyl dostatečně přínosný.
Petr Cichoň (43)S prodejem obložených baget začal už na střední škole. Za více než 20 let firma Crocodille vyrostla v jednoho z největších výrobců balených sendvičů v regionu s tržbami přes miliardu korun. Od roku 2007 Cichoň rozvíjí také síť restaurací Bageterie Boulevard, se kterými míří i do zahraničí. Cichoň je ženatý a ve volném čase rád hraje tenis. |
Jaké aktivity v Egyptě máte nebo plánujete?
Do Egypta dosud nic nedodáváme. Připravujeme zde však spolupráci s jedním z hlavních distributorů chlazeného zboží. Pro tyto trhy máme vytvořenou speciální řadu výrobků, které mají charakter mraženého polotovaru, jenž se následně v místě dokončí a zákazníkovi se pak dodává produkt chlazený. Díky této technologii dokážeme logisticky uspokojit distributory operující na velkém území. Pro místní síťové zákazníky je to pak zajímavé doplnění produkce z lokálních, krátce trvanlivých zdrojů.
Cítíte tu mezeru na trhu?
Trh balených sendvičů je zde překvapivě rozvinutý. A ještě překvapivější pro mne byla místní cenová úroveň, která je podstatně vyšší než ve střední Evropě.
Je těžké se v těchto kulturně odlišných zemích prosadit? Zejména v potravinách?
Myslím, že je to v našem oboru těžké všude na světě. V tomto ohledu se Egypt a celý Blízký východ příliš nevymykají.
Kdy byste zde mohli začít prodávat?
Záleží na průběhu jednání s místním partnerem, ale doufáme, že již v druhé polovině tohoto roku. To znamená, pokud nás nezastaví místní specifika schvalovacího procesu pro dovoz potravinářského zboží.
Jak velký trh z hlediska tržeb by to pro vás mohl být?
Myslím si, že vybrané severoafrické trhy a Blízký východ by v dohledné době mohly představovat až 20 procent našich tržeb.
V kterých dalších arabských zemích už jste? A kam míříte?
Zatím se zaměřujeme na Spojené arabské emiráty a Saúdskou Arábii. Pochopitelně velmi zajímavý je právě Egypt díky víc než 90milionové populaci a také rychle se rozvíjející Maroko s 33 miliony lidí. V Emirátech začínáme v těchto dnech s Bageterií Boulevard, první restaurace se otevře již tento měsíc na Jumeirah Beach v Dubaji. A brzy pravděpodobně přidáme také sendviče balené.
V Egyptě s restauracemi Bageterie Boulevard nepočítáte?
Zatím ne, jde o opravdu náročný trh, který vyžaduje silného a kompetentního partnera, který musí mít dostatečně rozvinutou infrastrukturu a zázemí, aby byl schopen takový koncept zvládnout.
Jaké produkty se pro tento region hodí a které nikoliv?
Věřím, že konzumenti balených sendvičů nehledají v této kategorii specifický produkt. Lidé, kteří si například u čerpací stanice kupují balený sendvič, jsou vždy v podobné situaci: spěchají a mají hlad. A tak nehledají chuťový zážitek, ale spíše určitou ověřenou jistotu. My se proto snažíme, aby bylo naše portfolio dostatečně univerzální a zároveň pokrývalo hlavní chuťové preference.
Specifické kulturní prostředí složení vašich baget neovlivňuje?
Náplně jednotlivých sendvičů vycházejí z našich standardních receptur, které máme pro jiné evropské trhy, s výjimkou surovin, které se nedají použít pro prodej v arabském regionu. Zde existuje poměrně striktní vymezení, kdy je obecně zcela neakceptovatelné použití vepřového masa a z něho vycházejících ingrediencí.
Kolik byste toho chtěli v Egyptě prodat?
Odhadujeme, že na zdejším trhu se ročně prodá více než 100 milionů baget. Kolik z toho se nám podaří získat, je těžké odhadovat. Nerad bych nyní říkal nějaké číslo od boku.
Co tedy Omán, který jste nedávno také pracovně navštívil? Rýsuje se vám tam něco? Je to v něčem zajímavý trh?
Bylo zajímavé v takto krátkém čase vidět kontrast mezi oběma trhy, jejichž kapacita je však těžko poměřitelná. Trh Ománu považuji za součást regionu kolem Spojených arabských emirátů, kde jsme již začali v loňském roce působit.
Jak důležitý je dnes pro vaši firmu export?
Český trh a export jsou pro nás v poměru asi 60 na 40 procent. Náš byznys dělíme na oblast balených sendvičů, což jsou značky Crocodille a York Deli, a jako zcela samostatnou část firmy máme restaurace Bageterie Boulevard, jež zatím operujeme v Česku a na Slovensku. V tomto roce připravujeme vstup na trh Maďarska a do oblasti Saska. Jak bylo řečeno, brzy otevíráme v Emirátech.
Výrobní závod máte jenom v Čechách, nebo už připravujete produkci i v jiných zemích?
Hlavní výrobní komplex máme v Žiželicích nad Cidlinou a další výrobní závod máme u Berlína. Ten v současné době prochází přípravou na rozšíření o pekárenskou část. Připravujeme též již delší dobu akvizici výrobního závodu v Madridu.
O výrobním závodu v blízkovýchodním regionu neuvažujete?
To závisí na tom, jaký prodejní potenciál nám tento region dlouhodobě ukáže. Začínat stavět fabriku, aniž bychom věděli, kolik na daném trhu prodáme, je velice riskantní. Ale pokud se nám podaří dosáhnout potřebného výrobního objemu, tak je místní výroba prakticky nevyhnutelná. Protože jakékoliv dovozní opatření vám může podnikání zásadně zkomplikovat. Toho jsme byli svědky v Rusku.
Jak vám rostou tržby a kolik vaše firmy loni celkem utržily?
Loňský rok byl relativně slušný. Skupina našich firem loni utržila asi 1,2 miliardy korun, což představuje více než osmiprocentní nárůst.
Na jakých trzích se nyní nejvíce prosazujete?
Velice dynamický růst jsme loni zaznamenali ve Španělsku. Pozitivní vývoj vidíme i na dalších tradičních trzích, například v Maďarsku, ve Slovinsku, ale i jinde.
Jak se daří samotnému projektu restaurací Bageterie Boulevard?
Daří se mu výborně, i když je to byznys opravdu složitý, a proto se snažíme postupovat vpřed velmi opatrně. V loňském roce jsme otevřeli 7 restaurací, obdobný počet jsme jich též kompletně zrenovovali nebo rozšířili.
Kolik poboček tedy dnes celkově máte?
V Česku a na Slovensku nyní 27, z toho je 22 provozovaných jako franšíza.
Kam dál byste chtěli růst?
Dlouhodobě zajímavá je určitě Čína. Tamní střední třída a její kupní síla každým rokem roste. Trh je velmi koncentrovaný a zároveň otevřený novým konceptům. To nabízí příležitosti jak pro Bageterii Boulevard, tak i pro výstavbu továrny na balené sendviče.
Jak jste v Číně daleko?
V současné době se snažíme skrze našeho čínského agenta navázat vztah s některými subjekty, které se už na místním trhu silně etablovaly v kategorii provozování konceptů restaurací rychlého občerstvení. Nemohu však říci, že jsme s tím zatím nějak daleko.
Investoři dnes za úspěšné firmy platí slušné prémie. Není teď ideální doba uvažovat o prodeji?
Nabídky tohoto typu nedostávám a o prodeji neuvažuji.
