Před rozšiřováním plynovodu, na kterém se v září dohodly západní energetické firmy s ruským Gazpromem, varovala desítka zemí EU Evropskou komisi v dopise, uvedla agentura Reuters.
Dopis podepsaly kromě České republiky také Slovensko, Maďarsko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Země v něm vyzývají, aby byl projekt podroben pečlivému prozkoumání a debatovalo se o něm na prosincovém summitu EU.
„Postoj Evropské komise k projektu Nord Stream II rovněž zásadně ovlivní vnímání unijní společné zahraniční a bezpečnostní politiky mezi jejími klíčovými spojenci a tradičními partnery,“ stojí v dopise, z něhož citovala agentura Reuters.
Desítka států upozorňuje, že rozšíření Nord Streamu za účelem dodávek většího objemu plynu přímo do Německa by mohlo mít vážné důsledky pro Kyjev a země EU.
„Zachování tranzitní trasy přes Ukrajinu je ve strategickém zájmu EU jako celku, ne jenom z hlediska energetické bezpečnosti, ale také kvůli posílení stability regionu východní Evropy,“ píše se v dopise.
Na projektu Nord Stream 2, který spočívá v rozšíření stávajícího plynovodu přivádějícího zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, se v září dohodla ruská společnost Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.
Ve středu Gazprom oznámil, že pozastaví dodávky plynu na Ukrajinu, zatímco Kyjev prohlásil, že si najde levnější dodávky jinde. (více čtěte zde)
Rusko se s Ukrajinou už v minulosti opakovaně dostalo do sporu ohledně dodávek ruského plynu do této východoevropské země a Gazprom kohoutky s plynem Kyjevu opakovaně zavřel.
Plynovod přes Ukrajinu je nevyužitý
Evropa kryje asi třetinu své spotřeby ruským plynem, který je zhruba z poloviny přepravován přes Ukrajinu. Kvůli napětí mezi Kyjevem a Moskvou chce ale Gazprom najít nové tranzitní cesty do Evropy mimo ukrajinské území.
Eurokomisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič už počátkem tohoto měsíce upozornil, že projekt Nord Stream 2 vyvolává otazníky i vzhledem k tomu, že stávající kapacita na přepravu plynu z Ruska do Evropy se využívá jen z 50 procent. Také on zmínil jeho dopad na tranzit plynu přes Ukrajinu, který je prý strategickou prioritou pro EU. Šefčovič zdůraznil, že projekt musí být v souladu s evropským právem.
Projekt už dříve kritizovali také premiéři Česka a Slovenska Bohuslav Sobotka a Robert Fico. Vztahy Ruska s Evropskou unií a Ukrajinou jsou napjaté od anexe Krymu v březnu loňského roku.
