Do stavby a do rozšíření montážní haly, kde se nyní vyrobí přes milion televizorů ročně, hodlá firma investovat přes půl miliardy korun.
„Předpokládám, že na jaře příštího roku by se mělo poklepat na základní kámen výzkumného a vývojového centra,“ prohlásil nedávno středočeský hejtman Miloš Petera s tím, že to přinese navýšení pracovních míst včetně těch vysoce kvalifikovaných. „Za spolupráce čínských a českých designérů by v něm měly vznikat výrobky určené pro evropský trh,“ doplnil hejtman.
Právě tato investice je jedním z dalších důkazů mohutného pronikání čínských investorů do Česka. A také jejich rostoucího zájmu o technologické firmy.
Finanční a technologické centrum v Praze
Asi nejviditelnějším investorem z říše středu je nyní skupina CEFC China Energy, které v Česku otevírá dveře lobbista a někdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Soukromá firma, jež vlastní desetiprocentní podíl v česko-slovenské finanční skupině J&T, v září oznámila vstup do několika společností: do fotbalového klubu SK Slavia Praha, Pivovarů Lobkowicz, letecké společnosti Travel Service či do agentury Médea Group a vydavatelství Empresa Media. Vedle toho koupila domy na luxusních pražských adresách.
Tvrdík už před časem řekl, že jde o začátek plánu vybudovat z Prahy finanční a technologické centrum Číny pro střední a východní Evropu. Spekuluje se i o čínském zájmu o Unipetrol, kde J&T nyní vlastní zhruba čtvrtinový podíl a spolu s PPF usiluje o celou firmu.
Nemovitosti, ať už rezidenčního, či komerčního charakteru, kupují také další investoři z Číny. Jeden z nich například v polovině října získal kladenské obchodní centrum Oáza. Jméno investora však nebylo zveřejněno.
Neberou žádné drobky
Zájem čínského kapitálu o Česko je odrazem výrazných pohybů v nejlidnatější zemi světa. V říši středu totiž přes zpomalení růstu tamní ekonomiky roste apetit na nákup firem za hranicemi. Čínští investoři podle údajů londýnské společnosti Dealogic za letošních deset měsíců ohlásili transakce za 486 miliard dolarů, víc než za celý loňský rok.
Číňané přitom nekupují žádné drobky. Z letošních transakcí se jich 92 svou hodnotou přehouplo přes miliardu dolarů.
Data zároveň potvrzují měnící se zaměření investic. Ještě před pár lety Číňané nakupovali hlavně těžební firmy, aby dostali pod svou kontrolu zdroje pro své hladové hospodářství. Podíl firem z těžebního, ropného a plynárenského sektoru na celkovém objemu fúzí a akvizic se ještě do roku 2012 pohyboval kolem 60 procent, letos to bylo 11 procent.
Číňané nyní čím dál častěji vstupují do technologických a finančních firem. A k tomu nakupují nemovitosti a developerské společnosti. Tyto segmenty nyní dohromady tvoří 40 procent čínských investičních nákupů.
Zvýšený zájem o technologické firmy odstartovala loni v září akvizice výrobce mobilů Motorola Mobility, kterou od společnosti Google odkoupilo za 2,9 miliardy dolarů čínské Lenovo.
Od té doby například trojice čínských investičních firem odkoupila firmu OmniVision, která dodává optické čipy pro Apple. Čínský Unisplendour zase vstoupil do výrobce pevných disků Western Digital.
Čína se v posledních letech snaží zbavit nálepky levné montovny, jejíž výrobky jsou určené primárně na export. Ekonomiku by chtěla postavit na sofistikovanější výrobě. A k tomu by akvizice technologických firem měly pomoci.
Číňané si tímto způsobem kupují know-how, duševní vlastnictví a vývoj. Od toho si slibují vzestup produktivity, která ovšem neroste zdaleka tak rychle jako mzdy čínských dělníků. Ve srovnání s USA je produktivita zhruba pětinová.
