Ze státních podniků vede Ředitelství silnic a dálnic ČR s dotacemi 81 miliard korun.
Agrárně-chemická skupina Agrofert využívala podle týdeníku dotace ze strukturálních fondů zejména pro chemičky, ale i další firmy. Celkem má přislíbeno 1,6 miliardy korun, v srpnu byla proplacena miliarda.
„K prvenství pomohly Agrofertu agrární dotace, které plynou z EU prostřednictvím dvou zemědělských fondů. Za uplynulé dva roky takto Babišův kolos získal 1,6 miliardy korun. Souhrnná suma je vyšší, všechny dotační toky totiž není možné ve veřejně dostupných databázích dohledat,“ píše týdeník.
Zpětně dopočítal i příjem stěžejních dotací, které na obdělávanou výměru obdržely od roku 2007 zemědělské podniky Agrofertu. Jde o dalších 1,7 miliardy korun. Dohromady tak příspěvky z EU činily 4,9 miliardy.
Agrofert v reakci na zprávu uvedl, že na dotacích dostává stejně jako ostatní zemědělci v přepočtu na hektar nebo dobytek. „Tím, že je Agrofert největší zemědělskou firmou v ČR, dosahují dotace v součtu takových hodnot. Současně je důležité upozornit, že Agrofert státu mnohem více zaplatí, než od něj formou dotací získá. V roce 2014 zaplatil na dani z příjmů právnických osob 743 milionů Kč a na odvodech na zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance 2,34 miliardy,“ uvedl mluvčí Karel Hanzelka.
Druhé Třinecké železárny, které přes Moravia Steel ovládá miliardář Tomáš Chrenek, dostaly na evropských dotacích 2,9 miliardy korun. Ty šly hlavně na ekologické projekty. Třetí nejúspěšnější firmou v získávání bruselských dotací je s 1,9 miliardy korun ostravská hutnická firma ArcelorMittal.
V období 2007 až 2013 mohlo Česko z Bruselu získat 26 miliard eur, tedy přibližně 703 miliard korun. Z hlediska jejich čerpání je však nejhorší z celé unie. I přes tyto nedostatky Česko v prvních deseti letech členství ČR v EU získalo z evropských fondů o 410,2 miliardy korun (15,7 miliardy eur) více, než zaplatilo.
