Starbatty při telefonickém rozhovoru odkazuje na Václava Klause a občas se přeřekne a místo euro řekne marka.
Proč jste se se svými kolegy rozhodl žalovat záměr německé vlády poskytnout Řecku finanční pomoc a čím budete ústavní soudce přesvědčovat?
Odvoláváme se na Lisabonskou smlouvu, článek 125, na No Bail Out dodatek. Podle toho žádný stát nemůže ručit za jiný členský stát a tento článek je nyní záměrně obcházen. Výsledkem je, že z měnové unie, která měla původně být společenstvím stability, se pomalu stává společenství ručitelů. V tom případě se každý stát v případě finančních potíží může spolehnout na ostatní státy. To je jeden z důvodů.
A ty další?
Dluhy jednotlivých členských států mohou stoupat do takové výše, že se ze společenství ručitelů stane společenství dlužníků. Dlužníci totiž budou očekávat, že se o ně bohatší země postarají. A zkušenosti ukázaly, že se společenství dlužníků po čase promění ve společenství inflační.
VÁCLAV KLAUSZa krizi v Řecku může euro, ne řecké dluhopisy - více zde |
Obáváte se tady příchodu velké inflace?
Pokud dluhy členských zemí budou tak silně stoupat, pak bude samozřejmě stoupat i tlak na národní banky, aby začaly dělat takzvanou politiku levných peněz. Tedy na zvýšení inflace, která by ulehčila splácení dluhů. To je sice skvělé pro pokladny států a všechny dlužníky, ale nehorázné poškozování úspor.
Co vám ještě vadí na "společenství ručitelů"?
Národní hospodářství ztrácí svou politickou suverenitu. Bundestag je nucen souhlasit s pomocí Řecku, protože kancléřka Merkelová představila poslancům pouze dvě možnosti. Buď povolit finanční pomoc, nebo rozpad měnové unie. Role národního parlamentu tak díky Evropské unii spadá na nulovou úroveň. To je přesně to, co se s měnovou unií nemělo stát. Aby několik málo členských států automaticky bralo na sebe finanční závazky jiných členů. Váš prezident Václav Klaus to nazývá měnovým socialismem.
Jaké si myslíte, že máte šance u Ústavního soudu?
Svou žalobu připravujeme tak pečlivě, jak to jen jde. Soustředíme se přitom na důležité body, jako je No Bail Out doložka, nepřehlédnutelnost vývoje dluhů a zachování práv parlamentu. Očekáváme, že Ústavní soud naši žalobu neodmítne, protože naše iniciativa má neuvěřitelně velkou podporu.
Kdo vás podporuje?
Všichni. Především občané, ale i politické strany. Názorové rozdíly panují i ve vládní CDU/CSU, avšak v posledních týdnech podpora velmi zesílila. Přijme-li Ústavní soud naši žalobu a její obsah se začne projednávat, pak nastane úplně nová, dynamická situace. Celý svět bude pak hledět směrem ke Karlsruhe (sídlo německého Ústavního soudu, pozn. red.), protože to bude poprvé, co před soudem stane měna.
Jak by se tedy podle vás měly řecké problémy řešit?
Řekové by měli z vlastní vůle změnové unie vystoupit. Kdyby měli vlastní měnu a mohli ji devalvovat, získali by zpět svou konkurenceschopnost. Kdyby existovala řecká drachma, musela by devalvovat o čtyřicet procent. Pak by stoupl vývoz a klesl dovoz, jelikož by Řekové museli více kupovat domácí produkty. Ale především by tím stoupla atraktivita Řecka jako přímořského státu. Lidé by už nejezdili tolik do Turecka, ale do Řecka, utráceli by tam svá eura a Řecko by na tom vydělalo.
Mohlo by to v budoucnu znamenat i výstup dalších problémových členů eurozóny, jako je Španělsko a Portugalsko?
K tomu mohu jen říct, že státy, které dokážou držet své dluhy pod kontrolou, se nepotřebují obávat. Ale když záměrně směřují do platební neschopnosti a žádají o půjčky, které by za normálních podmínek nedostaly, pak si musí raději rozmyslet, jestli pro ně není lepší eurozónu opustit, devalvovat, a získat tak zpět ztracenou konkurenceschopnost.
Jakým způsobem by se dalo Řecko k "dobrovolnému" výstupu z eurozóny donutit?
To je jednoduché. Nedat mu žádné peníze, pak se to stane automaticky. Pokud spolková vláda a Bundestag odmítnou zaplatit Řecku 8,4miliardy eur, pak by jim nezbylo nic jiného než devalvace.
Německé banky a pojišťovny jsou třetím největším světovým ručitelem Řecka. Není to riziko pro Německo příliš velké? Řecko by německé banky přece strhlo s sebou!
Dluhy v eurech musí být zredukovány podle příslušné devalvace kurzu. Banky by postihly ztráty. Ale to by bylo v úplném pořádku. Bankéři totiž věděli, že riziko půjček Řecku je vysoké, přesto půjčovali kvůli vysokým úrokům a důvěřovali, že své peníze dostanou zpět. Byl by to trest za jejich sázku.
Není finanční pomoc ve výši necelých osm a půl miliardy eur přece jenom lepším řešením?
Pokud dlužníkovi dáte peníze, aby splatil své dluhy, tak za rok bude peníze zase potřebovat. Tím mu nepomůžete a jen zbytečně prodlužujete jeho agonii. Já navrhuji uzdravit Řecko devalvací měny, aby opět získalo konkurenceschopnost a důvěru kapitálových trhů, jako tomu bylo například při krizi v Asii koncem devadesátých let.
