1. Jaký zákon působí rozruch a proč?
Loni se změnil zákon o DPH – zabudovala se do něj evropská směrnice a při té příležitosti se udělalo i několik technických změn. Mimo jiné i ta, aby stát zamezil daňovým únikům v momentě, kdy si mezi sebou propojené podnikatelské subjekty prodávají výhodně zboží a služby. Nově se z nich má platit stejná DPH, jako kdyby se prodávaly za "cenu obvyklou". Vedle transakcí mezi firmami se však opatření začalo týkat i vztahů mezi firmou a zaměstnancem.
2. Proč k této změně pro vyměření DPH došlo?
Opatření o "obvyklých cenách" má v první řadě zabránit daňovým únikům na podnikové úrovni - netýká se totiž jen zaměstnanců, ale zejména prodeje zvýhodněného zboží a služeb mezi propojenými firmami. Zákon má zamezit manipulacím s cenami, a tím i odlivu zisků v rámci skupiny do zemí s nejnižšími daněmi.
3. Jak s tím souvisí zaměstnanecké benefity - proč se mají danit přísněji než dosud?
Propojeni s firmou jsou i zaměstnanci, proto se s nimi v zákoně také počítalo. Že dojde až na hrozbu stávkami, nikdo nečekal. Firmy možná doufaly, že "cenu obvyklou" nebude schopen v případě velmi specifických služeb nikdo stanovit a opatření se jich tak nakonec příliš nedotkne.
4. Jak konkrétně by zaměstnanci na zdanění výhod mohli doplatit?
Pokud by se zaměstnavatel rozhodl, že daň z rozdílu mezi zvýhodněnou cenou a "cenou obvyklou" přenese na zaměstnance, benefity by zdražily. Část pracovníků by je kvůli tomu mohla přestat využívat. Druhá možnost je, že by firma benefity zcela zrušila.
5. Proč se nejvíce bouří právě zaměstnanci v dopravě?
Protože mají reálnou šanci otočit situaci ve svůj prospěch. Odbory železničářů či zaměstnanců dopravních podniků mohou snadno zastavit provoz v celé zemi. Navíc jsou třeba režijky ve finančním vyjádření skutečně velkou výhodou – kdyby daň měli platit sami zaměstnanci, mohla by jim jízdenka podražit podle propočtů MF DNES ze současných 250 až na 1 500 Kč ročně.
6. Řídí se firmy novelou zákona? Odvádějí už daně?
Některé podniky se už přizpůsobily a buď daň přesunuly na zaměstnance a zvýhodněnou službu, nebo výrobek zdražily o výši DPH (např. za zvýhodněný oběd v závodní jídelně Agrostroj Pelhřimov dnes místo 24 Kč zaplatí lidé 30 Kč), nebo vzaly firmy dodanění na sebe a zaměstnanci pořád platí stejnou, nízkou cenu.
7. Jaký je přínos přísnějšího zdanění zaměstnaneckých výhod pro státní rozpočet?
Ministerstvo financí s penězi ze zdanění výhod příliš nepočítá – odhady výnosů byly nanejvýš v desítkách milionů korun. Spíše než o přínos do státní pokladny by šlo o mírné osekání privilegií některých zaměstnanců, zejména ve firmách se silnými odbory.
8. Dotknou se změny nějakým způsobem také stravenek či jiných benefitů?
Ne, o stravenky a nejrůznější poukázky na fitness, do lékárny či do divadla nejde. Zlevněné služby ani zboží se za ně nekupují. Jsou dokonce osvobozeny od daně z příjmu.
