Ministerstvo přitom sestavovalo loni rozpočet na základě optimistického předpokladu, který odhadoval růst ekonomiky téměř o pět procent. Postupem času svůj odhad upravovalo, až došlo k nynějšímu pesimistickému číslu.
Ještě v lednu ministerstvo počítalo s růstem hospodářství o 1,4 procenta. "Vypadá to, jako by chtěli udržet optimistickou náladu, která by pomohla zabránit šíření dalších špatných zpráv," hodnotí dřívější odhady prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, za jehož úřadování optimistické prognózy vznikaly, přiznává, že odhady byly z dnešního pohledu chybné. "Bylo to však na začátku krize, nikdo nebyl schopný dohlédnout, jak bude rozsáhlá," říká Kalousek.
Současný ministr financí Janota přiznává: "Budeme se muset chovat ještě úsporněji, než jsme si možná mysleli." Konkrétní návrhy, kde by se ještě dalo ušetřit, chce přinést ministr Janota na vládu v pondělí.
"Nemám z toho obavy a doufám, že se to na zasedání potvrdí," reagoval na možné úspory ministr dopravy Gustáv Slamečka. Jeho úřad je však při škrtání nejsnazší obětí a už jednou mu byl rozpočet výrazně zkrácen.
Stát totiž na rozdíl od investičních výdajů nemůže sáhnout na důchody či sociální dávky. "Jsou dvě možnosti – buď bude mít vláda rozpočet s deficitem 200 miliard korun, nebo bude muset ještě více omezit nemandatorní výdaje, což jsou zejména prostředky na výstavbu silnic," uvedl analytik Patria Finance David Marek.
Ministerstvo: Propad se bude ještě prohlubovat
Analýza ministerstva financí nabízí více než padesátistránkové menu zaplněné převážně špatnými zprávami. Krom jiného ministerstvo sděluje, že propad hospodářství se bude ještě prohlubovat.
"Data, která jsou dosud k dispozici, zatím rozhodně neukazují, že by bylo dosaženo dna hospodářského cyklu. Na druhé straně mohou být náznakem toho, že se k němu česká ekonomika blíží," píše se ve zprávě.
Česko by také v druhé polovině roku měla čekat další vlna propouštění. Nezaměstnanost by ze současných osmi procent měla v posledním čtvrtletí vzrůst na 9,1 procenta, v prvním kvartále příštího roku pak bude kolem desetiprocentní hranice. O práci by tak mohlo přijít dalších více než 100 tisíc lidí.
Částečně se na tomto čísle bude podílet útlum sezonních prací, který nastává každoročně v zimním období. Bez viny však rozhodně nebude ani ekonomická krize. "Řada podniků teprve nyní zjišťuje, do jak velkých problémů se jejich hospodaření dostává. Doplácí především na výrazné zhoršení platební morálky mezi firmami," popisuje situaci Míl.
V ohrožení mají být zejména střední a malé podniky. "Klidně i firmičky o pěti šesti lidech, které se drží za cenu toho, že provoz financují majitelé ze svých vlastních prostředků," doplňuje Míl.
Jediné odvětví, které by mohlo zůstat stranou problémů, je výroba nápojů a potravin. Neznamená to však, že se komplikace firem z těchto oborů nedotknou.
Mezi chmurnými vyhlídkami však lze v dokumentu ministerstva najít i útržky dobrých zpráv. V příštím roce by měla ekonomika růst o 0,3 procenta, v roce 2012 by měl být skok už více než tříprocentní. Růst cen má letos a v příštím roce jen lehce převyšovat jedno procento, mzdy mají stoupat o tři procenta.
"Navíc sestavování rozpočtu podle pesimistického výhledu může vést k tomu, že na rozdíl od letoška může ve výsledku dojít k příjemnému překvapení v podobě menšího schodku," dodává analytik Next Finance Vladimír Pikora.
